Na podzim mi to docela běhá a osobák na pětku je vyloženě provokativní (20:05), a když se ukazuje možnost jet do Hradiště na rychlou silniční pětku je celkem rozhodnuto. Plány na osobák trochu kazí rýmička v týdnu a oteplení na víkend. Ale když už mám tu propustku tak pojedu, aspoň poznám nový závod.
Když přijíždím do Hradiště, už závodí děti, my budeme startovat kolem poledne, podle toho, jak se p(r)otáhnou předchozí běhy. Jako hlavní závod se běží desítka (osm koleček), my veteráni běžíme jenom pětku (kolečka čtyři). Taktika je tedy jasná, kolečko musí být za pět minut. Je odstartováno, zpočátku trochu tlačenice, ale brzy se to roztáhne. První kolo za 4:44, výborně, mám naběhnuto. Druhé kolo o něco pomaleji, 5:03 ale pořád není nic ztraceno, třetí kolo rozhodne. Bohužel rozhodlo sólový běh a čas 5:13 znamená, že pokus o dvacet minut je v … tahu. Přesto zkouším v posledním kole zafinišovat, výhodou je, že žena se do cíle předbíhám desítkáře, a jsem zpátky na 5:03, což znamená osobák,nikoli však čas pod dvacet.
Čas 20:04 je osobák o jednu sekundu. Na pětce jsem byl 11. z 28, v kategorii O (muži 40 – 49) 7. z 10. Škoda třetího kola.
Místo výklusu si dávám dvoukilometrový rodinný běh. Jako včas doběhnuvší bych měl nárok na tričko, ale nechám ho dětem,na které se nedostalo. Klobásu si ale rozhodně u stánku koupím. Pěkný závod a když vyjde divácké (nikoli závodnické) počasí, povedená akce pro celou rodinu.