První sobota v měsíci znamená 2 míle s úsměvem. A když nejsem zrovna ve Zlíně? Tak si je zaběhnu v Praze. Běžel jsem hodně na kochačku, čas 14:28. Podrobnější report napíšu, až se dostanu k lepšímu internetu.
Aktualizováno: Tak jsem zpátky doma na lepším internetu. Po posledních dvou mílích vypadala situace v celkovém pořadí idylicky, ztráta na předchozího velká, odstup před dalším dostačující, bude stačit se v prosinci zúčastnit a bude z toho desáté místo mezi muži a jedenácté celkově. Leč člověk míní a osud a manželka mění – čeká nás prodloužený víkend u tchánů v Praze. No, za kladné body doma ta ztráta v Lívancovém poháru stojí. Musí stát. Ale zadarmo svou kůži neprodám – zaběhnu si dvě míle v Praze ve Stromovce, ať poznám, jak se běhá s úsměvem v cizích krajích.
O půl deváté prakuji u Stromovky a rozklusávám se směr start, všude už je plno běžců. Registruji se, vybírám si číslo a pokračuji v rozklusu, jinak bych asi umrznul. Účast bude evidentně velká. Po deváté hodině je odstartováno, běží se dvě kola. Nijak to nehrotím, rychlost tam stejně není, tak co. V cíli jsem za 14:28 (s přehledem nejhorší čas), oficiální výsledky zatím nejsou.