Aquatlon Zlín 2015

U dnešního příspěvku vůbec nevím, kde bych měl začít, asi těch úvodů napíšu víc.

Nejdřív začnu tam, kde jsem skončil minule. Letos nejsem ten běžec, protože jsem (budu): tři dva jedna včil – hen ten *tlonista. Tak a je to venku. O tom proč, jak a kdy možná sepíšu pikantní příspěvek. Nicméně v listopadu jsem začal intenzivněji (až třikrát týdně) plavat. Plaval jsem i dřív a to i kraul, ale to předchozí budu muset v trénikovém deníku přepsat na koupání. Změninly se dvě věci, zaprvé mi kolegyně dohodila trenérku, s čímž souvisí zadruhé, že tréninky jsou hodinu ve vodě a ne hodinu od turniketu k turniketu. Poté, co jsem v listopadu a prosinci několikrát vypil bazén při pokusu o technická cvičení, to začíná pomalu vypadat co k čemu. 4. března plavu na tréninku test 800 m. Pochopitelně přepaluji, ale dokončuji ho za 17:45 a na čtyřstovce jsem za 8:45 ale je rozhodnuto, s takovýmto časem můžu na konci března na zlínský aquatlon.

Odbočka, aneb paralelní úvod. Aquatlon je triatlon bez kola, tedy jenom plavání a běh. V našich zeměpisných šířkách se jedná o oblíbenou zimní kratochvíli triatlonistů, odplave se to v bazénu, když nemůžou na kole, tak to zkusí bez kola milý Marconi, a na konec se trochu proběhnou. To by mi vzhledem k absenci kola a dep mohlo jako úvod do *tlonů vyhovovat. Na rozdíl od běhu a triatlonů je tady jeden zádrhel – neexistují masovky ani pouťáky-hnojáky, ale jenom závody Českého poháru. To typicky bývá 400 m plavání v bazénu po rozplavbách po dvou v dráze a 5 km nebo 5000 m běh buď Gundersenem, nebo hromadný start. Se svým plaveckým časem (na nějž jsem dost hrdý) budu samozřejmě na takové akci lemovat výsledkovou listinu, ale nebudu s odstupem poslední, tak to se dá. Když jsem začínal běhat, tak to taky lepší nebylo. Na posledním tréninku diskutuji s trenérkou cílový čas a ona si myslí, že by to mohlo být za 8:15 – 8:25, já se tipuji na 8:25. Podle běžeckého trenéra (sebe sama) určuji celkový čas. Cokoli pod 28 nebo přes 30 je bomba, takže optimálně něco mezi tím, pod 29 by to mohlo klapnout.

Registrace probíhá už v pátek, jedu se zaregistrovat, abych v sobotu neměl fofr. Za 450 korun dostávám tašku se vším potřebným, tedy hlavně startovním číslem a čipem na běh, ale překvapivě bez zichrhajcek na startovní číslo. Asi mají všichni *tlonisti přehazovačku. Nevadí, použiji z vlastních zásob. Ráno už jdu najisto, za 200 korun zálohy fasuji čip na skříňku, převlékám se a provádím všechny předbazénové činnosti. Při příchodu na bazén zírám, je nataženo osm drah a ve všech se rozplavávají závodníci, zhusta děti. Ačkoli, pokud je toto rozplavávání, pak se obávám, že jsem si spletl podnik. Nakonec ale do jedné volnější a pomalejší dráhy vlezu, aspoň stovku se rozplavu.

Před plaváním Probíhá technická rozprava, to z běhu neznám. Celkem nic, co by nebylo oznámeno v propozicích, ale jako formální zahájení závodu proč ne. Kdo mě najde na fotce?

Nejdřív startují děti na tratích 100 a 200 m. Od dorostenců dál se plave 400 m (a poběží 5000 m). První rozplavba je nejpomalejší (dle nahlášených očekávaných časů) a v ní nacházím své místo já. Uvědomuji si, že svůj poslední plavecký závod jsem plaval před pětatřiceti lety. Ještě před startem mě rozhodčí nepouští do vody s Garminem, tak to bude bez záznamu. Zatímco děti startovaly všechny (skoro) z břehu, tak v naší rozplavbě se najde pár jedinců, kteří na to půjdeme rozvážně z vody. Je odstartováno a celkem to jde, mám radost, jak mi to jede. Celkem to jde až někam na 200 metrů, kde potupně chcípám a předplavávají mě i prsaři. A nejrychlejší z nejpomalejší rozplavby mi dávají kolo. No konečně jsem v cíli, z naší finišující skupinky poslední, ale není odkud brát. V cíli jsem za 8:35 a podle dráhové rozhodčí jsem byl na dvoustovce za 4:05. Tedy mé pocity přesně odpovídají objektivnímu měření. Zklamání, frustrace, no prostě bomba.

Plavání za 08:35,3 znamená průběžně 60. místo z 62 celkově a 9. z 9 v kategorii o parník za osmým. Výhoda tohoto umístění je, že v běhu se to může jenom zlepšit. Teda doufám. Je před půl jedenáctou, běhá se až po jedné, tak jedu domů přijít na jiné myšlenky.

Odbočka aneb další úvod. Když jsem začínal v listopadu s plaveckým tréninkem, tak jsem cílil na tenhle aquatlon (tedy pokud se naučím plavat). Domníval jsem se tehdy naivně, že bych běžeckou část mohl pojmout jako další pokus o pětku pod dvacet. Dokonce se mi líbil cíl dát běžeckou část rychleji, než to vítěz dá celé, což vede na stejnou úlohu (optimálně pětku pod dvacet). Moje naivita se ukázala po několika plaveckých trénincích, které se dobře snášely s objemovou a silovou běžeckou přípravou, ale s jakýmkoli rychlostním tréninkem vytvořily to, čemu my pasáčci nul a jedniček říkáme mutex. A pětka bez rychlostního tréninku rychle odběhnout nejde. Tak jsem operativně posunul cíl na nějakých 20:30 (to je tempo 4:06), to bych měl dát ze zkušeností. Konec odbočky.

Z bazénu jsem odjížděl unavený, domů přijíždím naprosto zbitý. V tomhle stavu mám běžet pětku, která bolí i zcela svěží organismus? Co já tam budu dělat bez věže? No bóže, tak to bude celkově přes třicet. Pohraji si doma trochu s Filípkem, ten jde obědvat a spát a já se chystám na návrat na místo činu. Bleskový psychologický autoprůzkum ukazuje na zajímavé rozdvojení osobnosti. První polovině se tam nechce, ale je jí líto, že dala tolik peněz za tak krátký čas zábavy. Druhé polovině se tam taky nechce, ale zajímá ji, jestli bude druhá část závodu stejně slabá jako první. Kromě toho mám číslo a čip, tak tedy jedu.

Na stadionu mládeže už to žije, je vyvěšeno průběžné pořadí, kde se potvrzuje moje průběžné pořadí. Podle časového rozvrhu poběžíme my chlapi úplně poslední, tak doufám, že nepoběžím úplně poslední já. Při předchozích bězích (žáci a ženy) se rozklusávám, je optimální běžecké počasí, trošku fouká, ale třeba se udělá pěkná skupinka. Ve 14:13 po jmenovité prezentaci je odstartováno. Z loňska si samozřejmě moc dobře pamatuji, jak běžet 5000 m za 20 minut. To je náběh (půlkolo) za 48 sekund a pak každé jedno další kolo za 1:36. Ale to se mě letos netýká. Mačkám si mezičasy ručně, náběh je obvykle přepálený za 44 sekund, tak trochu zvolňuji, pak zvolňuje celá skupina příliš, tak jdu potáhnout tempo, vypadá to na klasickou přepálenou pětku. Na konci rovinky jsem střídán tak se pověsím… A ono to zatím pěkně držíme pod 1:36.

Se schovávámSe schovávám ve čtyřčlenné skupince. Naprosto strojové tempo tahá číslo 117 Pavel Stehlík. A furt to tam sázíme po 1:36. Na metě 4000 m nevydržím a podívám se na hodinkách na celkový čas – 15:40 a nějaké drobné. Tak teď hlavně nevytuhnout. Ale v běhu mám na rozdíl od plavání už něco za sebou a dvě a půl kola je pohoda.

Zleva: Pavel Stehlík, Ondřej Pokluda, Emil ZátopekZleva: Pavel Stehlík, Ondřej Pokluda, Emil Zátopek

Zvládnu i trochu zafinišovat a je z toho v běhu fantastických 19:37,01 (bomba osobák) je 28. místo z 62 celkově a 6. z 9 v kategorii. Celkově pak 28:12,31 je 50. z 62 celkokvě a 8. z 9 v kategorii. Z výsledku jsem natolik v rauši, že se zapomínám vyklusat (večer sednu aspoň na trenažér), jdu se najíst (vítězné šišky s mákem) a jedu domů.

Celkové dojmy? Aquatlon rozhodně ano, zvlášť takhle u komína, po republice za ním asi jezdit nebudu. Organizace pěkně odsýpala, takže za rok zas. To plavání trochu potrénuji.

Odkazy:

P.S. Zichrhajcky byly na stadionu, vlastní zásoby bych nepotřeboval.
P.P.S. Tak pětku pod dvacet bychom konečně měli, ale těch 19:30 nebylo daleko…

Příspěvek byl publikován v rubrice Sport se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

1 komentář u Aquatlon Zlín 2015

  1. Zub napsal:

    Paráda!!! Prekvapeni pro me velke :-)
    Gratuluju a treba se nekdy zase potkame s cislem na hrudi… v bazenu asi nee.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>