27. října – Otrokovický půlmaraton – Memoriál MUDr. Josefa Podmolíka

Po příluckém půlmaratonu zbývá k vyřešení jediná otázka. Mám letošní sezónu zabalit rovnou, nebo to nějak doklepat ještě v říjnu a zabalit to dle původního plánu? Nakonec ponechávám trénink v udržovacím režimu (100 km za měsíc) s tím, že sezónu slavnostně zabalím jako loni v Otrokovicích na Podmolíkově memoriálu začátkem listopadu. Závod tento jest znám mimo dokonalé organizace i skvělou маскировкой, nicméně na webu AUTHOR TUFO TRILIFE se už koncem září objevuje pozvánka na poslední víkend v říjnu, 27. 10. v 10.30. Sláva, moje trápení bude o týden kratší.

Plán je jasný, užít si závod, čas pod 1:50 (ambiciózně i pod 1:45) půjde-li, nepůjde-li, tak přes 1:50. Plány poněkud nabourává předpověď počasí, v pátek se podívám na meteogram z Aladina pro Otrokovice:
Páteční předpověď
a nestačím se drbat na hlavě, době závodu má déšť kulminovat. Tohle vypadá spíš na ploutve a neopren, než na běžeckou výbavu. Výhodou je, že každá další předpověd může být jen lepší a skutečně, v sobotu ráno to vypadá podstatně lépe,
Sobotní předpověď
v době mého předpokládaného doběhu má déšť dokonce ustávat. Jdu do toho.

Letos toho času moc není, tak jedu poměrně na poslední chvíli. Při příchodu hlasatel hlásá, že přeměřili trať a že se to poběží bez malého asi půlkilometrového kola na začátku, tedy krátký náběh a sedm kol. Tím mám i plán, zaběhnout to pomalejším tempem rychleji než loni. Za 100 korun startovného dostávám číslo 36 a za 200 korun zálohy čip. žádné velké otálení, převléknout, rozklušu se po startu. Řeším co na sebe, je mi jasné, že na rozdíl od eliťáků se na trati zdržím, tak nakonec vítězí pohodlí nad ambicemi a beru si relativně nepromokavou cyklistickou bundu, kterou v případě zmírnění deště/vlastního přehřátí sundám. Číslo připínám na elasťáky, ty si sundávat rozhodně nebudu a přes ně nic taky nedám, neb další vrstvu nemám. Mírně mě znervózňuje konkurence, vzhledem k počasí tady moc konkurentů mít nebudu.

Je odstartováno. A skutečně, po chvíli to spolu s běžcem 34 jistíme zezadu a na obrátce prvního kola jsme už bezpěčně poslední. Naštěstí nás nepronásleduje žádná sanitka. Tak si pěkně běžíme, zodpovědně se střídáme v udávání tempa čela závodu (toho zadního čela). Ale není tak zle, ve třetím kole předbíháme jednu štafetu a přední čelo nás bere o kolo, tak to nevypadá tak blbě. Dávám Carbonex, několikrát řeším, že bych tu bundu mohl sundat, ale při průběhu cílem se vždycky rozprší, tak si ji nechám. V závěru pátého kola řeším dilema, vychází to, že bych cílem probíhal současně s finišujícími vítězi, takže buďto trochu zrychlím, a nedostanu dvě kola, nebo trochu zpomalím a vychutnám si souboj nejlepších v cílové rovince naživo. Volím za bé.

V cíli (někteří)
Fotka stojí za popis. Uprostřed číslo 27 Přema Žaludek, jinak vítěz závodu v cíli, vpravo půlka Petra Vabrouška, druhý v pořadí v cíli. Vlevo moje občerstvující se maličkost, ještě dlouho ne v cíli, ještě půl hodiny = dvě kola do cíle.

Druhý Carbonex už nedávám, rozhoduji se při tomto tempu důvěřovat svému sádlu a v pohodě závod dokončuji. Oficiální čas 1:47:57 tedy jen o minutu pomaleji než na Příluku za značně horších podmínek a v podstatně větší pohodě, tentokrát jem nepřepálil. Znamená to 36. místo z 42 startujících (včetně štafet), v kategorii M49 osmý z osmi, o parník za sedmým. Já to říkal, že dneska nebudu mít konkurenci.

Vrátit čip, nafasovat stravenku na párek a rychle vyklusat. Vyklusat jdu na tartan a skutečně dle předpovědi v tuto chvíli na chvilku déšť ustává. Po výklusu rychle osprchovat, dneska ta teplá voda přijde k duhu, sníst zasloužený párek a s pocitem dobře odběhnutého závodu, navzdory elementálům, domů.

Svou účast už jsem zhodnotil, ještě pár slov k závodu. Organizace je skvělá, čipy, křižovatky jištěné dobrovolníky, rychlá trať (letos snad i přesně změřená), podpora radnice, to přece musí být běžců jako máku. Ale není. Letos se podepsalo počasí, ale ani loni to nebyla hitparáda. Jak jsem byl psal, závod byl dlouho v ilegalitě, nebyl například ani v Domanského Termínovce, neobjevil se ani na behej.com. Ano, jak jsem pochopil, měl svoji facebookovou stránku, nakonec se objevil na bezvabeh.cz, ale stejně kandiduje na titul nejutajenější závod (aka Půlmaraton Na mýtince).

Tímto končím svou třetí běžeckou sezónu, v listopadu trochu vydechnu a v prosinci do toho doufám zase začnu bušit. Hodnocení sezóny bude následovat.

Závod:

Kolo Time Dist Paceavg TFavg TFmax h+
1 1:03,1 0,21 4:59 138 157 0
2 4:56,5 1,00 4:56 161 168 4
3 5:03,0 1,00 5:03 163 166 0
4 5:05,7 1,00 5:06 161 164 7
5 5:05,8 1,00 5:06 160 164 7
6 5:09,1 1,00 5:09 160 164 0
7 5:12,0 1,00 5:12 160 163 6
8 5:01,2 1,00 5:01 160 164 7
9 5:04,8 1,00 5:05 162 165 0
10 5:08,0 1,00 5:08 159 162 9
11 5:13,2 1,00 5:13 158 162 7
12 5:19,1 1,00 5:19 156 159 0
13 5:16,6 1,00 5:17 156 159 6
14 5:07,0 1,00 5:07 156 158 8
15 5:13,0 1,00 5:13 157 161 0
16 5:13,9 1,00 5:14 157 161 4
17 5:15,1 1,00 5:15 156 158 5
18 5:12,0 1,00 5:12 158 161 0
19 5:18,7 1,00 5:19 157 163 6
20 5:03,5 1,00 5:03 159 162 7
21 5:07,7 1,00 5:08 159 166 0
22 4:04,0 0,86 4:44 163 170 6
Celkem 1:48:12,7 21,07 5:08 159 170 90
Příspěvek byl publikován v rubrice Sport se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>