Hostýnská osma 2014

Pojď do toho a překonej Hostýnské vrchy. Motto závodu

tl;dr? Executive summary

Prolog

Kdysi dávno v jedné předaleké galaxii… moment, to je jiný prolog, ale už ho tady nechám. Zkrátka některé akce jsou tak populární, že je potřeba se na ně hlásit hodně dopředu. V létě se tady závody moc neběhají, tak už na jaře plánuji letní program. Tou dobou bych měl mít za sebou dva silniční maratony a 62 kilometrů se jeví jako přirozená evoluce. Tak se v dubnu úspěšně registruji na Hostýnskou osmu a celkem to pouštím z hlavy. Mám před sebou PIM (osobák lehce přes 3:30), v červnu jedu v laufu z pomaratónské superkompenzace silniční/dráhové/trailové osobáky s kadencí tatata (tři za měsíc). Ultratrail, ten je za dlouho, zatím si vystačím s tím, že si koupím v Decathlonu běžecký batůžek Kalenji Long Trail 8 s vodním vakem a zkouším pobíhat s ním. Řeším s Jirkou Kozubíkem a Danem Brázdilem (zkušení osmaři), jestli hůlky a oba se shodují, že to běhají bez nich a že to není problém. Výborně, o problém méně. Další dobrý tip, který dostanu je, že přestože není oficiálně zveřejněná trasa, tak je zveřejněn návrh účastnického trička, ze kterého se dá leccos odvodit.

Je v červnu dozávoděno, tak se mrknu na to, co mě za ty necelé dva měsíce čeká. Pro příště – když se někam hlásíte, přečtěte si to celé a pořádně. Jednak to není 62, ale 64 kilometrů, ale hlavně je to 3000 metrů převýšení. Po pečlivém studiu tréninkového deníku dospívám k závěru, že když při běhu kopce neflákám, tak tři tisíce výškových metrů dám za dva měsíce. Dohromady. Bůde bólet. (povedený oslí můstek)

Příprava

Je mi jasné, že formu nevyležím a je potřeba natrénovat. Z více zdrojů zjišťuji co. Kopce. Kromě toho kopce. A když to člověk má, tak přidat nějaké kopce. Ne nutně běhat, stačí chodit. As much as possible. Tak běhám, párkrát se mi podaří urvat se ve všední den na odpoledne do Hostýnek a buším, bohužel se mi nedaří zařazovat víkendové dlouhé běhy. Týden a půl si dávám přestávku na triatlon. Konečně je zveřejněna trasa. Tričkový odhad celkem sedí, jenom od Obrázku na Lukov to není po běhatelné žluté, ale psycho po zelené. Buééé…

Když se zdá, že se situace uklidnila, objevuje se na Facebooku Hostýnské osmy následující komentář k zveřejněné trase:
Krásná trasa. Trochu jste přitvdili že? Olaf Čihák.

Přátelé, dosud jsem mohl zadkem cvakat čtyřku drát, teď si troufnu i na osmičku roxor. Na podělaného aji budka spadne, tak při jednom z tréninků definitivně ničím Kanadie 4, ve kterých jsem to chtěl běžet. No tak to poběžím v Salomonech, nové Kanadie už nerozšlápnu.

Vzato kolem a dokola – příprava celkem vyšla, celkový objem výškový a délkový není špatný. Chybí tomu aspoň jeden delší crash trénink a pořádné otestování výbavy, ale nejhorší ze všeho je smrt vyděšením, tak pojďme na to, cíl deset hodin.

Závod

Support v sobotu mi bude dělat táta, ráno mě tam zaveze a večer si ho zavolám na odvoz, mám o starost míň. Aby bylo v sobotu vše v klidu, tak se jedu registrovat v pátek večer. U registrace potkávám Jirku Kozubíka tak řešíme co a jak.

Ráno po páté vstávám, snídám a po šesté vyrážím z domu, před sedmou jsem v Rajnochovicích, popíjím zelený čaj a psychicky se chystám na to co mě čeká. Přezout, namazat a jde se na to.

DSC_2103
Předstartovní hemžení.

DSC_2128
V osm je odstartováno. Tak už je 66 km do délky a 3000 m do výšky. První dva kilometry mírně do kopce po asfaltu. Tempo sub 6:00, podaří se mi to dneska ještě někdy? (Spoiler alert – ano dvakrát). V Rosošném se uhýbá do lesa a začíná stoupání na Tesák, přecházím do chůze. Cesta je široká, tak se bez problémů přeskládáváme. Na kraji Tesáku je trasa vedena zkratkou přímo pod Čerňavu a je tady první ostré stoupání dnešního dne. Z Čerňavy dolů a vzhůru na Jehelník – první kontrola 10 km lehce pod hodinu a půl, vzhledem k profilu vynikající. Dolů do Chvalčova na první občerstvovačku, mírná část se mi běží skvěle, prudké seběhy neumím, to nepřekvapuje. Ve Chvalčově napít, meloun, ve vaku by mělo být zatím vody dost tak běžím dál. Ze stoupání na Hostýn jsem měl respekt – dlouhé a prudké, ale sil je ještě dost. Kousek po Hostýnské magistrále a po úbočí směr Obřany. Cesta je značená dobře, leč nestojí za moc, a to už nám ji ti před námi prošlapali. Jak dobře by mi bylo na magistrále, ale dal jsem se na závod, tak musím bojovat.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Konečně Obřany. Tak rychle nahoru, abychom mohli vzápětí dolů. Před sebou ještě 44 km a 1689 metrů. A máme tady Klapinov a Pardus. Kousek za Pardusem začíná krize, jednak jsem vycucnul všechnu vodu a z kopse se mi běží hodně špatně. Kolena ó kolena. Naštěstí je občerstvovačka na Ráztoce už jen kousek.

Na občerstvovačce pokus o restart. Dopít, dojíst, doplnit vodu. Teď to bude chvíli do kopce, třeba se kolena srovnají. Nesrovnala se, navíc se přidává puchýř na plosce levé nohy. Od Obrázku po zelené trpím, krize jak blázen, úkolem je teď hlavně dotáhnout to k Lukovu ke hradu a tam zkusit další restart. Velá to jsme zhruba v půlce jsem tady asi za pět hodin, ale odhad celkového času 10 hodin je nejen mimo keramiku, ale i mimo místnost, pokud to vůbec dokončím. Bezedník, naštěstí to není prudce z kopce a nahoru ke hradu. No začíná to jít aspoň nahoru. U hradu půl litru kofoly a voda, v klidu si sednu a vypiju to. Teď je kousek lehký běhatelný úsek, takových moc nebude. Chodí to, ale neběží to. Aspoň že tak, kam dojdu tam dojdu a tam to zabalím. Dolů do Vlčkové jsem při tréninku kufroval, teď to mají organizátoři vzorně doznačené.

Ve Vlčkové velké překvapení, mám tu podpůrný tým (rodiče). Velmi pozitivní, ale pozor, teď by se to mohlo jednoduše vzdávat. Zatím to ale nemám v plánu.
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Vrcholící (nebo končící) krize ve Vlčkové, v pozadí polovina podpůrného týmu.

Z Vlčkové je to přes hřeben do Držkové, tam je maraton a občerstvovačka. Cesta není vedena přesně po červené, vychází tam na hřebeni kousíček asfaltky a stává se zázrak, já se rozbíhám! Dolů je to strh, tam se mi to běželo blbě i na čerstvých nohách, tak v klidu krokem, dole v Držkové to rozbíhám a na občerstvovačku dobíhám.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Nejdřív dopít vodu a ionťák…

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
…vzít polívku…

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
… a chvíli sednout do stínu. Teď už to je jen 25 km a 1019 metrů. Navíc jsem na vzdálenosti maratónu, každý další krok znamená, že jsem dál, než jsem kdy předtím byl. Ještě preventivně magnézko, další sraz s podpůrným týmem je na Trojáku. Plánuji teď zásadně od bodu k bodu.

Přichází to, z čeho jsem měl největší strach na začátku – z Držkové na Humenec je to zezačátku prudké a navíc na slunci. Ale je to pohoda, je sice vedro, ale profukuje tak se to dá. Cestou na Humenec se na pár místech rozběhnu a je tady osmá kontrola pod Humencem. Teď nejproblematičtější úsek cesty na Troják, kousek dosti prudkého klesání, jde to pomalu, ale vytrvale. Na Troják v pohodě docházím.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Troják – zbývá 16 km a 559 m stoupání. Dávám kolu, měním ponožky, tady není důvod to balit, na Tesák je jenom sjezdovka dolů a pak furt nahoru na Vičanov, to dám a na Tesáku se rozhodnu. Další sraz s týmem na Tesáku. Sjezdovku dolů jdu jako jediný, všichni mě předbíhají. Za normální situace by to bylo dost frustrující, ale mezi posledními mě předbíhá – to je přece sám vl001 se skupinkou. Tak to se mnou není tak zlé. Pod sjezdovkou je docvakávám a předbíhám a jdeme spolu na Tesák.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Tesák (v popředí vl001 sedící pojídající polévku). Jsem tady v čase, kdy jsem chtěl být v cíli a navíc bych se měl ohlásit domů na velitelství a domluvit další postup. Jenom jsem byl zapomněl, že na Tesáku a v okolí nemá O2 signál. Bez spojení není velení, velím si sám. Bolí mě všechno, což je pozitivní, neb mě nebolí nic konkrétního (až na ten puchýř). Do Rajnochovic to mám mým šnečím tempem tak dvě a půl až tři hodiny. To dám. Rodiče posílám napřed do Rajnochovic, ať zavolají Katce že pokračuji a že přijedu později. Ještě doplnit vodu, nafutrovat se na cestu…

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Tesák. Podle výrazu ve tváři jsem právě snědl a) skokana b) 皮蛋 (slabší povahy neklikat) c) banán vyválený v soli. (c je správně)

Čerňava podruhé, ono se v tom lese nějak setmělo a když jsme nahoře, tak to začlo. Můj strach, jak to půjde z Čerňavy dolů řeší jako ve správném antickém dramatu Deus ex machina. Neboť krok zrychluje nejenom Šaratice, ale i pěkná bouřka ve vrcholových partiích kopců. Tak fofrem trochu níž, tady nasazuji pláštěnku a běžím dál dolů. A to jsem měl strach, jak to půjde dolů. Samo, jen canyoning jsem dneska nečekal. Jehelník a Kelčák – mohlo by to vyjít, že až vyjdu nahoru, bouřka skončí, na obzoru už se to jasní.

A skutečně, na Jehelníku už jen prší a na Kelčáku na poslední kontrole jsme víceméně po dešti. Všichni dobrovolníci byli obdivuhodní, ale vy chlapi jste hrdinové. Já se aspoň zahřeju chůzí, ale vy tu budete ještě dost dlouho tvrdnout, klobouk dolů. A já už taky jenom dolů. Sil by bylo dost, ale běžet nejde, pod dvanáct hodin by to mohlo vyjít. Předbíhají mě ti, kdož běžet můžou, ze srdce vám to přeju, však já taky dojdu. Poslední problém, začínají mě brnět prsty na rukou, vítaná záminka na poslední zastávku, sundat pláštěnku, kopnout do sebe ještě trochu gelu, vzít si čip, upravit vizáž, ať vypadám na dobře na fotkách, času je dost.

Už slyším komentátora z cíle, ale co to, my se vzdalujeme, ono toho času tak moc není? No tak ještě dojde na sub 6:00 tempo, naštěstí je to teďka skoro po rovině.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Eщe kúщek. Běžím tudy správně do cíle?

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Píp. Je 11:58:25 od startu a pípám si cíl. To bylo o fous.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Uff.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Tvý nohy jsou jak dřevěný, oči maj nádech skleněný
v tváři jsi celej zelenej,tak po sklenici nešahej.

Samozřejmě po sklenici šáhnu, vítězná kofola, zvlášť když je v ceně startovného. Guláš zrovna není, nevadí, koupím si párek, však Běžím za párek. Převléct, přezout a domů.

Výsledek a zhodnocení vlastního výkonu

Čas 11:58:25 znamená předběžně 157. z 381 odstartovavších a 275 dokončivších. Podle Garmina měla trasa 67 km a 3000 metrů převýšení (na těchto údajích je na Garmin Connectu poměrně široká shoda, tak bych je kanonizoval).

Původní odhad na 10 hodin hrubě nevyšel. Těch 10 hodin jsem tipoval jako poloviční rychlost proti silničnímu maratonu to je 6 km/h (10 min/km) a 60 km trasy. Těch 10 min na kilometr jsem trefil poměrně přesně, blbě bylo těch 60 km a nezapočítané občerstvovačky (tam jsem strávil skoro 40 minut).

Přepálil jsem? Nepochybně, positive split o dvě hodiny (první půlka pět hodin, druhá sedm) neokecám. Je to ale trochu jiné přepálení než na jaké jsem zvyklý ze silnice. Sil bylo celou dobu dost, brzdily mě klouby a puchýře. Pomohlo by, kdybych začal pomaleji? To je, oč tu běží.

Trasa

Ukázala co možná nejvíce z Hostýnek a byla perfektně doznačená, kde jsem v tréninku kufroval nebyl problém. Pokud by si to někdo chtěl třeba po částech zaběhnout vlastního značení závodu nemaje, tak mám dva tipy. Z Hostýnu na Obřany se dobře běží po Hostýnské magistrále přes Skalný a Klapinov. A naopak z Trojáku na Tesák mám oblíbenou trasu po modré ke Třem kamenům a pak po zelené na Tesák.

Organizátoři

Zcela neoriginálně budu pět ódy na organizátory, vynikající. Hluboce smekám před kontrolou na Kelčáku. Dva drobné náměty bych možná měl, první se týká povinné výbavy – většina závodníků končí za světla, nešlo by tam dát tu čelovku nějak podmíněně? A druhý se týká značení trati, v divočině bylo perfektní, problémy nastaly, když se vyběhlo v Rajnochovicích na cestu, najednou totiž frmol lidí a aut a kudy? Já Rajnošky znám, tak jsem věděl, ale za mnou kufrovali, čili pokud by šlo nějak doznačit úplný konec, bylo by to bezva.

Vybavení

Co jsem měl s sebou, na sobě a v sobě a jak se to (ne)osvědčilo.

  • Boty Salomon Speedcross 3 a ponožky Kalenji Run Intensive – asi nejslabší článek výbavy. Boty jsou ve špičce úzké, což je dobré na krátké rychlé trati, nikoli na ultratrail. Nakolik se na puchýři spolupodepsaly ponožky je těžko říct.
  • Elasťáky z Lidlu – měl jsem strach, ale bylo to v pohodě
  • Tričko adidas z PIMu – bez problému. Po dešti rychle uschlo.
  • Kšiltovka Běhy Zlín – nosila štěstí doposud, přinesla ho i tentokrát.
  • Pláštěnka ze ZOO Zlín – koupila si ji tam manželka a dala mi ji s sebou. Perfektní – krátká a široká a skladná. Asi ji zabavím.
  • Batoh Kalenji Long Trail 8 s vodním vakem – nejpříjemnější překvapení. Za krátké peníze skvělý batoh na dlouhé běhy. To že ve vaku dojde voda, když se nedoplní, je vlastnost, nikoli chyba výrobku.
  • Garmin Forerunner 910 XT s tepákem – měl jsem ho puštěný celou dobu, včetně navigace (stažené .gpx organizátorů). Vydržel celých 12 hodin, ke konci i se zapnutým podsvětlením, na konci hlásila baterka 38 %. Dost často hlásil Off course (mimo trasu), což byly částečně plané poplachy, častečně přibližnost zadané trasy.
  • Náplast Omnisilk – co mělo zůstat přelepeno, zůstalo přelepeno.
  • Lékařská vazelína bílá – co mělo být namazáno, zůstalo namazáno. Závod jsem absolvoval bez opruzenin
  • Sluneční mléko Sun Dance 20 – ráno jsem se namazal a za celý den jsem se nespálil, a to mám velmi problematický fototyp pleti.
  • Speciální patáky (Magnesilife, Endurosnack) – jsem spíše přírodní běžec důvěřující především svému sádlu a skeptik, ale jak Magnesilife, tak Endurosnack mně pomohly dostat se z krize. Možná placebo, ale na to je to moc levné…
  • Růžové pilulky – pro jistotu jsem je měl v peněžence a zůstaly tam celou dobu

Poděkování

  • Manželce, že mi umožnila natrénovat a zúčastnit se.
  • Rodičům, za podpůrný tým.
  • Organizátorům, že to tak skvěle upekli.
  • Všem bloggerům, kteří o akci psali v minulých letech, že bylo odkud čerpat informace.
  • A nakonec Telefonice O2, která tím, že nemá na Tesáku pokrytí vyřešila dilema, jestli mám dokončit závod.

Linky

Záznam z Garminu


Executive summary

  • Organizace? Následováníhodná.
  • Co bylo nejtěžší? Včas se přihlásit.
  • Kdy bylo nejhůř? V půlce trati na Velé.
  • Kdys začal věřit v dokončení? Na Tesáku (při druhém průchodu).
  • Za kolik? 11:58:25
  • Kolikátý? Předběžně 157. z 381 odstartovavších a 275 dokončivších.
  • Kolik? 67 km a 3000 metrů převýšení.
  • Jsi normální? Ne.
  • Za rok zase? The answer, my friend, is blowin‘ in the wind

Vynálezce si však s uspokojením uvědomil, že tím mimochodem nezvratně dokázal, že pokud má život v tak velkém vesmíru vůbec pokračovat, naprosto si nemůže dovolit jednu věc – vidět věci v patřičném měřítku. Douglas Adams

Příspěvek byl publikován v rubrice Sport se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 komentáře u Hostýnská osma 2014

  1. Zub napsal:

    Super podrobný report, byl to očistec v tom pařáku, ja tu bouřku zažil až po guláši…

  2. Zub napsal:

    Opisoval jsem si kilometry jednotlivých kontrol a v rámci toho se díval jak se měnil mezi námi čas… až v cíli jsem zjistil, že ti to asi při zastavení neměří, takže se to špatně porovnává :-) :-)

  3. Ondřej napsal:

    Ručně jsem zastavoval čas na velkých občerstvovačkách Ráztoka, Držková, Tesák plus Lukov hrad, celkem to udělalo skoro 40 minut. Skutečný čas zvládnu vytáhnout z gpx souboru, až budu mít chvilku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>