V sobotu jsme se vydali do Přečkovic na orienťák. Je to žebříček B, což znamená větší závod a hodně účastníků, startovat se bude dlouho, jdeme na to v plné sestavě a obsazujeme všechny nesoutěžní kategorie. Nejdříve Filípek pod tatínkovým dohledem HDR (honí děti rodiče nebo hnané děti rodiči, to se uvidí), současně s ním maminka P (příchozí). Sejdem se všichni na shromaždišti (čti počkáme na maminku) a po tom všem asi dá tatínek kategorii T (trénink nebo turista nebo snad tragéd, to se taky uvidí).
Po startu první vlny se ukazuje, že dneska děti honit rodiče nebudou. Filip je po ŠvP (škole v přírodě, tak tomu on říká) totálně bez šťávy. Hlava funguje skvěle, ale nohy nějak nejdou. Tak se stává, že nám kus před cílem maminka hází vidle do předem připraveného harmonogramu a předbíhá nás na trati. Dneska na ni na shromaždišti čekat nebudeme. Naopak čeká na nás ona v cíli, díky čemuž máme cílovou fotku.
Mattonky v cíli (HDR)
Teď je řada na tatínkovi. Parametry tratě 5.48 km (délka vzdušnou čarou), 260 m (kladné převýšení), 18 kontrol vzbuzuje respekt. Časový odhad je 90 minut, s tím, že do třech hodin (časový limit) se jakákoli panika zakazuje. Aspoň si Filípek s maminkou můžou užít shromaždiště. (Nakonec je z toho asi 82 minut, odhad byl dost dobrý).
Dneska si na tatínka počkám.
Cestou zpátky se zastavujeme za odměnu v Luhačovicích na Vincentku a i něco dobrého.
Odměna v luhačovické kavárně aneb z orienťáka švihákem lázeňským snadno a rychle.
Obrázky z trati nemám, sice mě někdo fotil, ale nenašel jsem se, tak aspoň dvě humorné historky z trati:
Go home orienteer, you're drunk I.
Go home orienteer, you're drunk II.
Na závěr něco pěkného od maminky. Nedivím se, že nás předběhla.
