Archiv autora: Ondřej

Rodinná sobota

V sobotu jsme se vydali do Přečkovic na orienťák. Je to žebříček B, což znamená větší závod a hodně účastníků, startovat se bude dlouho, jdeme na to v plné sestavě a obsazujeme všechny nesoutěžní kategorie. Nejdříve Filípek pod tatínkovým dohledem HDR (honí děti rodiče nebo hnané děti rodiči, to se uvidí), současně s ním maminka P (příchozí). Sejdem se všichni na shromaždišti (čti počkáme na maminku) a po tom všem asi dá tatínek kategorii T (trénink nebo turista nebo snad tragéd, to se taky uvidí).

Po startu první vlny se ukazuje, že dneska děti honit rodiče nebudou. Filip je po ŠvP (škole v přírodě, tak tomu on říká) totálně bez šťávy. Hlava funguje skvěle, ale nohy nějak nejdou. Tak se stává, že nám kus před cílem maminka hází vidle do předem připraveného harmonogramu a předbíhá nás na trati. Dneska na ni na shromaždišti čekat nebudeme. Naopak čeká na nás ona v cíli, díky čemuž máme cílovou fotku.

Preckovice-cil
Mattonky v cíli (HDR)

Teď je řada na tatínkovi. Parametry tratě 5.48 km (délka vzdušnou čarou), 260 m (kladné převýšení), 18 kontrol vzbuzuje respekt. Časový odhad je 90 minut, s tím, že do třech hodin (časový limit) se jakákoli panika zakazuje. Aspoň si Filípek s maminkou můžou užít shromaždiště. (Nakonec je z toho asi 82 minut, odhad byl dost dobrý).

Preckovice-shromazdiste
Dneska si na tatínka počkám.

Cestou zpátky se zastavujeme za odměnu v Luhačovicích na Vincentku a i něco dobrého.
Luhacovice
Odměna v luhačovické kavárně aneb z orienťáka švihákem lázeňským snadno a rychle.

Obrázky z trati nemám, sice mě někdo fotil, ale nenašel jsem se, tak aspoň dvě humorné historky z trati:

Preckovice-T1
Go home orienteer, you're drunk I.

Preckovice-T2
Go home orienteer, you're drunk II.

Na závěr něco pěkného od maminky. Nedivím se, že nás předběhla.

Preckovice-P

Rubriky: Sport | Štítky: , , | 1 komentář

Půl roku s orienťákem

Teoretický úvod

S Filípkem jsem koncem roku 2018 začal chodit jako doprovod na orienťáky kategorie HDR (hoši-dívky-rodiče případně hnané-děti-rodiči nebo honí-děti-rodiče?), kde běží dítě s rodičem a ještě s pomocí fáborků. Bavilo nás to oba. Koncem března byl Filip po nemoci a dopolední závod vypadal poměrně náročně tak bylo rozhodnuto, dopoledne si zkusím já dospělý orienťák, naostro bez fáborků (teda jen kategorie P pro příchozí, to zase opatrně) a odpoledne půjdeme spolu jednodušší HDR.

Můj první orienťák

Zadání: 30.03.2019 – Mistrovství oblasti na krátké trati Racková. Parametry dle pořadatele: 2.30 km, 65 m, 11 kontrol (délka, kladné převýšení, počet kontrol).

Provedení: Mapa se zakresleným postupem (obrovské – 15 MB).Žleby - small

Bezprostřední hodnocení po závodu: Šílený kufr na páté kontrole, dva suboptimální postupy na druhé a deváté, ale jinak jsem si to bezvadně užil. Jo a na sběrku jsem byl z celé kategorie nejrychlejší!

Výsledek: Uběhnuto podle Garminu: 3.48 km, 77 m up za 31:24. 13. místo ze 32, ztráta na vítěze 11:21 to je 57 %. Výsledky podrobně

Intermezzo

Jak první experiment dopadl? Nejhůř jak mohl, začalo mě to taky bavit. Program nám začal plánovat ORIS, párkrát se nám podařilo zajít na mapový trénink zlínského klubu.

Můj (zatím) poslední orienťák

Zadání: 12.10.2019 – Oblastní žebříček Újezd. Parametry dle pořadatele: 2.90 km, 125 m, 12 kontrol (délka, kladné převýšení, počet kontrol).

Provedení: Mapa se zakresleným postupem (ještě větší – 20 MB).Suchá Kosmatá - small

Bezprostřední hodnocení po závodu: Chyba na kontrole 1, 2, 4, 5, 9, 12 a na kontrole 10 pro změnu dvojchyba.

Výsledek: Uběhnuto podle Garminu: 3.14 km, 108 m up za 29:37. 2. místo ze 17, ztráta na vítěze 0:59 to je 3,4 %. Výsledky podrobně

Prozatímní závěr

  • Ale jó, je to o cosik lepší než na začátku.
  • Není nutno běhat po celém lese, stačí tak, kde mám kontroly.
  • Zpomalte, abyste byli rychlejší. To už jsem někde slyšel.
  • Rozhodně vzrostla sebekritičnost vzhledem k vlastnímu výkonu.
  • Že mě orienťák baví neuvádím, to se myslí samo sebou.
  • Tak vzhůru do další sezóny.
Rubriky: Sport | Štítky: , , | Napsat komentář

Czechman

Vrchol letošní první poloviny sezóny, celá příprava byla směřována k Czechmanovi, proto si zaslouží report, jak to vlastně dopadlo.

Jak jsem psal u hodnocení loňské sezóny, přesedlal jsem na triatlon a letos to má být první ostrá tri sezóna. Vrchol tedy není na pražském maratonu, který vynechávám, ale o měsíc později na Czechmanovi. Czechman je nejprofláklejší český půlironman (1,9 km plavání – 90 km cyklistika a 21,1 km běh). Trénink se od února dařil dobře, průběžné testy někdy hůř a někdy líp, ale předzávodní týden jsem tentokrát organizačně nezvládl, je to o dost obtížnější než předzávodní běžecký týden. Po rodinné poradě je rozhodnuto, že do Hrádku pojedu sám, můžu v klidu vyrazit brzo ráno, ať je na všechno dost času. Parkuji na poloostrově, před sedmou večerní rozhodně odjíždět nebudu. Jdu se registrovat, pak skládám kolo a jdu ho projet. Všechno se zdá OK, ukládám kolo do depa.

Závodní strategie je jasná, nepřepálit plavání, přežít kolo a na běhu to rozbalit. Depa na poprvé neřeším vůbec, poplavu v neoprénu, cyklistiku pojedu v cyklistickém a na běh se převlíknu. Kolik má vlastně triatlon disciplín není zcela jasné, ale já tvrdím, že existuje nultá disciplína – dostat se do neoprénu.

DSC_01032 Na fotce jsem vpravo v davu, takhle to vypadalo před startem. Rozhodčí už to začínají vyhánět z vody.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA Už jsou všichni z vody, jsem v pravé třetině v neoprénu dhb. A je vidět chyba v nulté disciplíně, neoprén mám špatně zapnutý a později mě odře krk.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA Minutu před startem je dán pokyn do vody. Dle vkusu každého soudruha je možno si buď naplavat na startovní čáru, nebo si zůstat u břehu, kde člověk stačí. Volil jsem za bé (stojím zhruba uprostřed).

OLYMPUS DIGITAL CAMERA Už nás odstartovali (v pravé třetině dole se nadechuji na pravou stranu). Až na první bójku (700 m) je to docela husté, ale ne agresivní a nikam se neženu. Po první obrátce pěkině trefím průliv mezi ostrovem a poloostrovem, ale pak se začnu odchylovat od trasy. Naštěstí mě zažene zpátky záchranářský kajak, ale druhou bójku obeplavávám velkým obloukem a zase mě to stáčí doprava. Do cíle ale trefím. Mačkám mezičas a nestačím zírat 37:32 bomba.

Vzít si věci na cyklistiku a ve stanu shodit neoprén, cykloelasťáky mám pod ním, obléct cyklodres, nedaří se, tak nejdřív obléct ponožky a tretry, napodruhé už se do dresu dostanu, tak do dresu nacpat jídlo, nasadit přehazovačku a neoprén zpátky do tašky a pro kolo. U kola nejdřív zapnout přilbu, pak teprve vzít kolo a běžet na nasedací čáru. Nasednou na kolo, zacvaknout se (bez problémů napoprvé) a šlapat. Předjíždějí mě davy, často závodníci, jejichž přední kolo je dražší než má kompletní triatlonová výbava, já nepředjíždím skoro nikoho. Prvním úkolem je se uklidnit a normalizovat tepy, což se mi daří asi po sedmi kilometrech. Tak už jen 83 km do cíle. Cyklistika je nezáludná, víceméně rovina, tak se krmím. Nejdřív houska se salámem, na občerstvovačce (30 km) si beru bidon s jonťákem, tyčku, banán, cesta je dlouhá.

DSC_0848Po hodině a půl a 45 km najíždím do druhé poloviny cyklistiky. Je jasné, že pod tři hodiny to nebude, ale přes tři to nebude o moc a z plavání mám náskok. Na 60. km zase občerstvovačka, znovu bidon džojnťáku, dávám si další tyčky a gel. Je to pomalejší než v prvním kole, ale pořád to jede. Na 75. km je poslední cykloobčerstvovačka a poslední bidon s jonťákem. Nějak se oteplilo a začalo foukat. V ostré zatáčce za občerstvovačkou se mi trochu smekne přední kolo, ale vybírám to, byť za cenu cyklokrosové vložky. Je potřeba dávat majzla až do konce. A do konce už to naštěstí není daleko.

Sesedám před čarou, čas cyklistiky 3:05:22, celkový lehce přes 3:50:00, to by pod šest mělo vyjít. Kolo do depa, vzít věci na běh. Ve stanu se kompletně převlékám (s výjimkou ponožek, ty si nechávám) a jdu si užít běh.

První kilometry jsou dokonce pod pět minut, pak trošičku zvolňuji a přecházím na maratonský režim. Běžím tak tempem 5:10 a na občerstvovačkách (na trati celkem osm) přecházím do chůze a hodně piji.

DSC_01612V obligátním běžeckém na sedmém kilometru.

DSC_04102 Kontroluji si čas při náběhu do druhého kola (v půlce běhu).

DSC_0846

Užitečné odkazy

Rubriky: Sport | Štítky: , | 1 komentář

Hodnocení sezóny 2015 – první část

Po konci mimořádně úspěšné sezóny 2014 to vypadalo, že sezóna 2015 poběží v zajetých kolejích. V květnu maratón, v srpnu Hostýnská osma, mezitím nějaké kratší běžecké závody, případně triatlonový pouťák. Pro zajímavost si v knihovně půjčuji Friela, pečlivě ho studuji a dospívám k názoru, že s tímhle odmítám mít cokoli společného a zůstanu u běhu.

Tento plán se sesypal v den mých 45. narozenin, kdy dostávám od manželky, inu toho Friela (kterého u mě viděla na nočním stolku), a od Filípka obrázek táty na kole a od obou povolení pořídit si kolo a dát se na triatlon. V tuto chvíli nejde vysvětlovat, že jsem to přece tak nemyslel, navíc příležitost dělá zloděje (a triatlonistu), tak studuji triatlonové termínovky a formuluji plán číslo dvě. Co nejdřív se začnu učit plavat, a pokud bude šance, že do června zvládnu 2 km na otevřené vodě, tak se přihlásím na Czechmana. Mezitím budu shánět silniční kolo, pražský maraton, na který už jsem přihlášený pojmu toliko trénikově.

S chutí do toho, kolegyně mi dohazuje trenérku na plavání a od půlky listopadu se na stará kolena učím plavat. Sonduji co a jak s kolem, ale to je v zimě vždycky problém, tak tady netlačím na pilu. V prosinci přichází další rána mému plánu, Czechman je vyprodaný. Znovu přeplánovat sezónu – ruším tedy plány na něco delšího, maximálně to bude Olympijský TT (1,5 – 40 – 10), tím pádem na PIM můžu pořádně natrénovat běh, kolo nebudu hrotit ani nákup ani trénink, o to víc budu plavat. Stručně a jednoduše plán číslo tři na první část sezóny do Pražského maratonu – obětuji běžeckou sezónu tomu, abych se naučil plavat (naučil plavat je definováno jako odplavat kraulem předepsanou vzdálenost a být schopen sednout na kolo a pokračovat v triatlonu, to jen aby to nějaký plavec nechápal chybně). Jak to dopadlo? Jako to říká Bolek Polívka o nevšímavém hezounovi – obětovat běžeckou sezónu by mi docela šlo, naučit se plavat má ještě rezervy.

Ale pojďme postupně – v listopadu jsem jenom plaval, v prosinci byl plán začít s během jako každý rok a k tomu mít navíc plavání. Záhy se ukázalo, že to tak nepůjde. Plavání se zatím vůbec nesnáší s rychlostním běžeckým tréninkem, tak se rychlostní trénink ruší.

Cyklisticky se zatím uspokojuji nákupem základního TACXu, do kterého zatím upínam manželčina treka a dávám po mnoha letech spravit svého letitého horáka.

Běžecky začíná sezóna normálně jednou hůř, pak zase líp, někdy jsem si hodně hrábl a jindy to bylo tak nějak normálně. To vše prokládáno plaváním a občasným cyklotrenažérem.

Tím se dostáváme na začátek března, konkrétně čtvrtého. To mě trenérka nechává plavat test 800 metrů. Dokončuji ho za 17:45, ale díky přepálenému začátku jsou zajímavé i mezičasy – 400 m za 8:45, s čímž můžu na akvatlon a 200 m za 4:13. Ta dvoustovka znamená, že za pouhé tři a půl měsíce tréninku jsem se na stará kolena dostal na čas, který jsem v životě nezaplaval (mám dobrou paměť na čísla a pamatuji si 4:25 ze vstupních testů na matfyz). Pro srovnání – u běhu jsem k vyrovnání výkonu potřeboval rok a půl (jakkoli jsem si vědom srovnávání nestejných malvic).

A je tu aquatlon, závod dvou rozdílných částí, který mě plavecky vrací na zem (nebo je to do vody?), ale běžecky mě katapultuje hodněvysoko. V pětku pod dvacet jsem už nedoufal. Z laufu absolvuji Josefský běh a Velkou Moravu a přihlašuji se na Hostýnskou osmu.

Vrcholem první části sezóny je pražský maraton (PIM). Natrénováno je míň než loni, ale zase by mělo být víc zkušeností, bude to stačit? Podrobná zpráva je tady, ale ve stručnosti lze říct že stačilo. Sladká tečka za maratonem a první polovinou sezóny je pořadí dle čipových časů publikované na behej.com (screenshot):
PIM-vysl
Na dotazy čtenářů odpovídám ano, je to TA Ludmila Formanová a kolikrát se člověku podaří na maratonu porazit o jednu sekundu mistryni světa? (obvyklý disclaimer o nestejných malvicích doplní p. t. čtenář sám). Tady končí první polovina sezóny 2015.

Budu ještě předělávat plán na sezónu? Naučím se plavat? Absolvuji vůbec nějaký triatlon? Koupí si Jan Tleskač kolo? Bude létající? To vše v dalším dílu hodnocení sezóny na tomto blogu. (A doufám, že dřív, než za pět měsíců.)

Rubriky: Sport | Štítky: | 1 komentář

Hostýnská osma 2015 – DNF

Bleskový post že jsem v pořádku pro ty, kdo to tady sledují.

Letošní H8 jsem vzdal po 37 kilometrech (Rusava) v čase 6:21:39 ze 170. místa. Bezprostřední příčina vzdání – motající se hlava a začínaly mě brnět prsty na nohou i rukou, jinak nohy byly celkem OK. Dopil jsem se kolou a po chvilce v klimatizovaném autě se můj stav normalizoval. Teď už jsem zcela v pořádku. Detailní popis bude následovat.

Rubriky: Sport | Štítky: , , | 1 komentář