1. června – tři zásahy jednou ranou

Dlužím ještě pořádnou zprávu z maratonu, ale všechno bude, zatím pořád třídím myšlenky. Zatím něco na téma pomaratónská superkompenzace. Je o tom napsáno leckde leccos, zhruba jde o to, že nějaký čas po maratonu, když se člověk vylíže z nejhoršího, je dobré zkusit kratší závod, tělo je zrovna v superkompenzační vlně a je šance na pěkný výsledek.. Problém je s kvantifikací nějakého času a kratšího závodu. Nejliberálnější definici jsem našel 7 – 21 dní a 3 – 10 km. Do těchto intervalů 20 dní a dvě míle spadají, i když těsně, tak proč to nevyzkoušet. Cílem je dát to konečně pod třináct minut, přidružené cíle jsou mezičas na 3 km pod 12 minut a mezivzdálenost na 12 minut přes 3000 m, to byl vždycky můj sen. Tedy jedním během tři zásahy.

Už v týdnu jsem se cítil poměrně dobře, trochu jsem poladil a v sobotu jdu na to. První sobotní problém – Filípek se rozhodnul vstávat před šestou hodinou, přebytkem spánku trpět rozhodně nebudu. Druhý problém – prší a je poměrně chladno, to není zrovna počasí na osobáky. Naštěstí to byly poslední problémy dne.

Registruji se po půl deváté a jdu se rozklusat, na sobě zatím nepromokavou cyklistickou bundu, jinak jsem odhodlán to absolvovat v krátkém, však to není žádné ultra. A výsledek se dostavuje – přestává pršet. Na startu odkládám bundu a zjišťuji že už není šílená zima a navíc ustal vítr, běžečtí bohové jsou nám opět nakloněni. Řadím se poměrně dopředu a po startu si pozici držím. Kousek před prvním kilometrem se přeskupujeme a formuje se trojice, ve které vydržíme až do cíle. Je tu první kilometr a Garmin mi pípá čas 3:46. Nemám já to nějaký rozbitý? Asi ne, jsem ve společnosti, ve které obvykle nebývám. No ale rychlý první kilometr, to už tu párkrát bylo, on je totiž z kopce. Ten druhý bude rozhodovat, je kousek mírně do kopce. Zakazuji si sledovat tepovou frekvenci, ať to se mnou nešlahne. Druhý kilometr 4:00, to je snad vzhledem k profilu ještě lepší než ten první. Pokud nevytuhnu, tak to bude osobák. A pěkně libovej. Trochu mi dochází a hlavně trochu zpomaluje skupinka a přece jenom ještě nemám na to abych to potáhnul. Třetí kilometr za 4:04 (tady jsem to trochu rozbitý měl, garmin proměřil možná 15 metrů, bylo to tedy o trochu pomalejší). To znamená dva zásahy už mám a teď osolit finiš a máme tu čas – a je tu třetí zásah a fakt libovej – 12:39 znamená osobák o 22 sekund, to je o 2,8 %.

Superkompenzace zafungovala skvěle, ale běžet maraton, abych si zlepšil dvě míle?

Dneska to bolelo
Dneska to bolelo

Příspěvek byl publikován v rubrice Sport se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

1 komentář u 1. června – tři zásahy jednou ranou

  1. 12 napsal:

    Moc hezky Ondreji.. tech 5s sundas priste..:)

    Gratulace! Vidim, ze se darilo uplne vsude! Tak at nam to vydrzi co nejdele.. MSF! 12:)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>