Dvě míle se sice nepočítají, ale nějakou souhrnnou zprávu by to chtělo. Pro letošek s číslem 6 (loňské pořadí) a cílem stabilizovat výkonnost pod 13 minut. Stručně okomentuji fotky z jednotlivých závodů.
Leden 13:01, je to sice přes třináct, ale ty začátky jsou vždycky těžké, pocit obstojný. Únor a březen mi to nevyšlo, takže je tady duben…
… a nečekaný čas 12:32 znamenající osobák o sedm sekund. To je nečekané, letos mi to běhá…
… v květnu jsem zachycen sice na začátku závodu, ale v nezvyklé skupině, čas 12:29 až tak nepřekvapuje a je vylepšením osobáku o další tři sekundy. Ostrý osobák obvykle plánuji na červen na pomaratonskou superkompenzaci, ale všechno je trochu jinak…
… jedeme celá rodina a závodí i manželka. Veškeré ambice ustupují rodinné taktice, Katka mě jako vodiče odmítá, tak bych zdánlivě mohl běžet naostro na rekord…
… ale předstartovní povinnosti místo pořádného rozklusu …
… tady bych normálně už umíral, ale musím se usmívat …
… naopak Katka se usmívá až moc…
… ale ani zdaleka není poslední a závod si užila.
Já jsem nakonec v cíli za 12:27, osobák o (chvíle napjatého ticha) dvě sekundy a Katka za 18:20, což je samozřejmě taky osobák. Navíc jsme se nám to všem líbilo.