Archiv pro den: 12.3.2011

Můj první závod. Celkové pocity dobré, podrobnější pocity možná později.

Tak k popisu závodu jsem se dostal fakt s velkým odstupem, ale snad si ještě něco pamatuji. O víkendu jsme byli u tchánů v Praze a já jsem se rozhodnul v sobotu zbaběle zdrhnout na svůj první závod. Pečecká desítka vypadala poměrně masově, tam bych nemusel vlát na úplném konci. Rozhodnuto, elektronicky se registruji, dostávám číslo 510. Realistický plán je dát to pod 55:00, tajný plán je 52:30. Ráno po snídani se vydávám autem na cestu, po hradecké dálnici je to z Prahy kousek, cestou ještě nakupuji na benzínce tatranky a ledový čaj. Do Peček přijíždím s velkým předstihem, chvíli hledám, kde bych zaparkoval, nechci nikde moc překážet, tak nakonec na náměstí. Registruji se mezi prvními, za 70 Kč startovného je dokonce i tričko s japonským nápisem. Je poněkud japonské velikosti, co mu chybí do délky, mu přebývá do šířky (velikost L). Odcházím se do přilehlých fotbalových šaten převléknout už to tam žije, samí namakanci, ale necítím se tam nijak blbě. Udělalo se celkem teplo, poběžím k kombinace nahoře krátké, dole dlouhé. Cennosti pro jistotu zamknu do auta (tedy skoro práznou peněženku), sleduji ještě (a fandím) dětské běhy, trochu se rozklušu a vzhůru na start. Nervy samozřejmě pracují, celé dopoledne jsou tepy přes 100. Na startu se řadím úplně na konec, čímž vzbuzuji pozornost běžců KRB Chrudim, proč že nejsem vepředu. Říkám, že budu vše zpovzdálí sledovat a v pravou chvíli se do věci vložím.

Je odstartováno. Na start mi to trvá necelou půlminutu. Začátek je fakt hektický, jsme roztaženi přes celou silnici a zvolna se sunu dopředu. Kolem prvního kilometru se situace stabilizuje, tvoříme jakousi skupinku se kterou běžíme v podstatě na otočku. Na druhém kilometru mě překvapuje, jaký je to do Rapotic kopec a jen co vyběhneme z Rapotic je tady zase hnusný protivítr. Za chvíli už potkáváme běžce v protisměru, moc pěkně jim to běží. Po otočce mí dosavadní parťáci zařazují vyšší rychlost a mizí v dál, ale nikdy neběžím sám. Asi na sedmém kilometru mě předbíhá běžkyně, která běží o něco málo rychleji, než já, tak si říkám, že ji zkusím uviset. To je moc dobrá taktika a daří se mi to až do cíle. Spolu předbíháme pomalejší závodníky i naprosté přepalovače, kteří už je jdou. Asi kilometr před cílem nasazuje moje vodička k finiši, ale furt se jí celkem držím až do cíle, i za cenu tepu 174. Na předběhnutí nemám ani pomyšlení ani síly. V cíli odmačkávám čas 53:39 RT, ve výsledcích letos publikují jenom OT, který je 54:07. Cíl pod 55:00 splněn, tajný cíl pod 52:30 ne, na to zatím nemám. Končím 473. z 569 , čili v pěti šestinách startovního pole, v kategorii MB 40-49 let jsem 116. ze 122 (nic moc, ale poslední nejsem)

Po doběhu se jdu do šatny napít, v cíli je sice čaj, ale je moc horko navíc je na něj fronta. Trochu vyklušu a jdu se převléknout. Ve startovném je i párek, na něj si frontu vystojím, ten si dneska rozhodně zasloužím. Počkám ještě na vyhlášení, tombolu (stejně jsem nic nevyhrál) a vracím se domů. Bezva sobota.