V listopadu 2011 jsem dal pauzu, vypustil tempové tréninky, věnoval se svatomartinskému vínu a svatokateřinské kachně s tím, že v prosinci 2011 začnu další, v pořadí třetí, běžeckou sezónu. Měl bych asi psát o sezóně 2011/2012, ale prohlásíme prosinec 2011 za odstranitelnou singularitu/chybu měření (dle vzdělání p.t. čtenářstva) a podržíme označení sezóna 2012. Jaké byly počáteční podmínky? Dosud jsem běžel čtyři závody (jednu desítku a tři půlmaratony), osobáky 10 km 00:53:39 a půlmaraton 01:49:42. Plány pro sezónu? Zatím nic speciálního, hlavně se během bavit, ono se něco vykrystalizuje.
V prosinci 2011 jsem začal s tempovými tréninky a navyšováním objemů, situaci komplikuje krátký prosincový den. O vánocích se rozhoduji pro první test a upgrade desítkového osobáku na Štěpánském běhu. Obojí vychází nečekaně dobře 44:47 znamená posun osobáku o devět minut. Bohužel, když prosinec, tak chyba měření, bylo to asi nepatrně kratší než desítka. Bude to i odstranitelná singularita? Tím formuluji plán pro rok 2012:
- Není třeba se bát místního běžeckého poháru, nekončím s odstupem poslední.
- Na jaře máknout na desítce. Potvrdit 45:00 na přesně změřené trati, pokud to stlačím ještě níž, bude to ještě lepší.
- Léto vypadá na nucenou pauzu, ale to se stejně moc běhat nedá.
- V závislosti na letní pauze – na podzim zlepšit půlmaraton a připravit se a zkusit maraton
V lednu do toho buším podle plánu a je tady další test Hulmenská desítka. Trať je přesně změřená,ale do 45:00 trochu chybí, z reportu je vidět, že si myslím, že chyběla vůle, ale ex post bych spíš vinil počasí. -4 °C fakt nejsou podmínky pro osobák.
Začátek února je komplikován extrémními mrazy, drobný výpadek mi ale nevadí a je tady další desítkový pokus na Rohálovské desítce. Zkoušet osobák na Rohálovské desítce je blbost, teď už to vím taky, ale rozhodně to stálo za to, závodní zkušenosti lze získat jenom závoděním.
V březnu přichází nečekaný zářez. Bez jakéhokoli ladění z plného tréninku, týden po Rohálovské desítce běžím půlmaraton na osobák 1:42:34, což je proti podzimním Otrokovicím posun o sedm minut. Tím plním polovinu podzimního plánu začátkem března. (Viz též Стаханов, А. Г.) A abych nezpychnul, tak si protrpím Josefský běh
Je tu duben, na jeho začátku si dávám cvičně 2 míle s úsměvem, kde jsem chycen, ale o tom později. Dost už bylo výmluv na jaro, léto, podzim, zimu a imperialismus, Hic Rhodus, hic salta. Rhodos se koná 21. dubna v Mikulčicích při Velké Moravě. Zdaleka všechno nevychází optimálně (skupina, počasí), ale přesto zapisuji regulérní desítkový osobák 00:43:51. Čas, o kterém se mi v začátku běhání v roce 2010 ani nesnilo. Z takto skvělé formy plánuji o týden později Salašský běh u nás doma, a chci to pojmout jako inverzní duatlon, dojet si na závod na kole, odběhnout to (jde o 12 km, čili je to v lajně s mou jarní desítkovou úchylkou) a na kole zase domů. Nakonec tam nestartuji. Proč? O tom třeba příště, v hodnocení druhé části sezóny 2012.
