25. února – Rohálovská desítka

Do Prusinovic na Rohálovskou desítku jsem se chystal už loni, to mě ale nepustilo zdraví, záda se kousla tak, že to prostě nešlo. Letos jsem se rozhodl nic nepodcenit a preventivně jsem bojoval proti všem chorůbkám, které mě napadly, že by mě mohly napadnout. Vše se zdařilo a tak v sobotu ráno vyjíždím směr Prusinovice. Tajný cíl je jít zase ke 45 minutám, nejlépe i trochu pod ně. Propozice slibují členitý terén, tak si podstatnou část závodu snažím zapamatovat při cestě autem do Prusinovic. No není to taková hrůza, jen ten utahovák těsně před devátým kilometrem bude stát za to.

Tento závod bude větší než obvykle, tak jsem zvědavý, jak to bude organizačně probíhat. Jedním slovem bezvadně, do organizace je snad zapojená celá obec, dobrovolníci mě navedou s autem až na místo, kde se dá zaparkovat a je mi hned vysvětleno, kde je registrace a co a jak. Za 150 korun startovného je taška v ní číslo 22⋅3⋅13 (evidentně moc dobré číslo, to se mi bude dneska dařit), keramická pokladnička, běžecké ponožky od Asicsu, gulášenka a možná ještě něco. U Iva Domanského si kupuji letošní termínovku a jdu obhlédnout Prusinovice. Fakt to tady závodem žije, srovnal bych to s menší poutí. Probíhají už závody mládeže, tak fandím, jsou všichni moc šikovní. V jedenáct se jdu převléknout, pohrdám oficiální šatnou a převlékám se u auta. Kolem startu pořád běhají dětské kategorie, tak na rozklus chci použít silnici na Hlinsko pod Hostýnem s tím, že si někde v aleji odskočím. Tento nápad, má ale evidentně minimálně dalších čtyřista lidí: Cesta na HpH to nebude v álejích nablito, ale na(něco jiného), ale co, všude valí voda z tajícího sněhu, tak to nebude mít větší environmentální impact. Chvíli před startem odkládám v autě bundu a jde se na věc.

Stavím se někam do dvou třetin až tří čtvrtin startovního pole a víceméně přesně ve dvanáct je odstartováno. Na startovní čáru (kde pouštím Garmina) to mám asi 12 sekund, mělo by nás být lehce přes 500. Začíná se osmičkou po obci (první kolo v záporném smyslu, to druhé v kladném) a zjišťuji, že (už zase) jsem si stoupnul moc dozadu. Začátek je navíc poměrně úzký, tak první kilometr trpím, svoje si běžím tak od kilometru 1,5. Dokončujeme osmičku po obci a hrr na Tučapy. Výběh z obce je poněkud dokopce, inu členitý terén. Na třetím kilometru je mi jasné, že 45 minut ani omylem. Pak se to láme dolů směrem k Tučapům a rychlost jde zase nahoru. Na pátém kilometru mám mezičas těsně pod 22:30, což by theoreticky mohlo 45 minut RT dát, ale já vím své, ten utahovák před devátým kilometrem, to bude maso. Tady někde potkáváme elitu v protisměru, Honza Kreisinger má celkem slušný náskok. To ale ještě nevím, co mě čeká na kilometru šestém. Dosud jsem se domníval, že kopec na devátém kilometru je to nejhorší, co mě čeká. Není tomu tak. Mezi 5,45 a 6,03 stoupáme z 239 do 276 metrů, což vychází na 600 metrů průměrného stoupání 6,4 %. Okamžitě redefinuji cíl běhu z přiblížit se 45 minutám na nezhynout bídnou smrtí a členitý terén redefinuji jako členitý terén, lidskou řečí kopce jako prase (ČTLŘKJP). Zajímavé je, že i do toho největšího kopce předbíhám, to silou urvu, naopak z kopce a po rovině mi to vracejí, holt můj běžecký styl je poněkud neklasifikovatelný. Z kopce to trochu rozbíhám, tep se dostává do uvěřitelnějších, konečných kardinalit. Občerstvovačku probíhám, desítku se snažím běhat jenom na vzduch. A je tu konec Tučap a do konce zbývají tři kilometry, z toho dva do utahovaného kopce. Před zahlédnu vidím charakteristické oblečení, to by mohl být Jiří Prokop, tak se snažím ho neztratit z dohledu (a pokud možno stáhnout), abych verifikoval hypotézu. Do kopce to zatím jde, kupodivu i ten závěrečný výběh na devátém kilometru není taková hrůza, asi mě ten ČTLŘKJP na kilomteru šestém otupěl a/nebo nabudil. Naopak v tom největším krpálu předbíhám letité Tarahumary/Tarahumarku, kteří mě předtím na tom rovném předběhli. Na posledním kilometru mi to zdá se začínají vracet. Tak to teda ne, a napálím finiš. Poslední kilometr je tentokrát z říše snů, z kopce poodbíhám, do závěrečného stoupání to držím, Ivo Domanský fandí jak o dušu, až v cílové rovince mně dva Tarahumarové (M60-64 a M70-74) předbíhají, ale Tarahumarku (vítězku kategorie Z60+) jsem udržel za sebou. Nějaké mlaďochy jsem popředbíhal, za Jurou Prokopem (byl to skutečně on) jsem zaostal o 10 sekund (celkem jsem ho stáhnul). RT 46:08, maximální spokojenost OT bude asi 46:20.

Do auta pro bundu, ohlásit se domů a vyklusat. Pak pro guláš, v tombole jsem nic nevyhrál, tak si dám ještě kofolu a ani se nepřevlékám a domů. Doma si dám ještě jeden guláš, nějak mi při pohybu v ČTLŘKJP vytrávilo.

Obrovský obdiv prusinovickým organizátorům, z jejich strany to nemělo chybu.

Jedna věc mi vadila, ale za to organizátoři nemůžou. Byl jsem tam dneska brzy, tak jsem sledoval dětské závody. Moc pěkné byly závody nejmenších… Až na některé rodiče. Je mi jasné že tak malá děcka potřebují doprovod, ale pokud někdy rodič to dítě vyloženě táhnul do cíle, to se mi nezdá správné. Zvlášť když takhle porazili děcko, které se snažilo zcela samo. Asi by to chtělo nějaký řád do závodů těch nejmenších. Ale jaký? Přísámbůh nevím…

Tak jsou tady výsledky, 271. 270. z 520 519 dokončivších a 520 startujících tedy zase o něco blíže k polovině startovního pole. Větší překvapení je umístění v kategorii (M40-49) 49. z 80 tedy v bezpečné vzdálenosti od posledních míst. Já se snad na stará kolena naučím běhat. OT je skutečně 46:20, k 45 minutám to nebylo, ale při stanovení tohoto plánu jsem netušil, že to bude skutečně ČTLŘKJP.

Opět komentář den poté, po opadnutí endorfinů. Jsou opravené výsledky, bylo tam jedno DNF, takže jsem se v celkovém pořadí posunul o jedno místo, výše už jsem to opravil. Navíc jsou publikované výsledky s mezičasy, potěšilo mě, že se mi podařilo dosáhnout relativního stupňování – na každém dalším úseku jsem relativně ke zbytku pole rychlejší. Absolutně tady nemá smysl cokoli porovnávat, protože to byl ČTLŘKJP a co kilometr, to jiné tempo, takže nějaká hra na signum splitu nemá smysl. Tentokrát nemám co bych na hodnocení měnil, zůstává pocit z dobře odběhnutého závodu a materiál k zamyšlení kudy dál. (Dále, výše a rychleji, to je jasné, ale v jakém pořadí?)
Odkazy:

Rozklus:

Kolo Time Dist Paceavg TFavg TFmax kCal
1 6:39.2 1,00 6:39 143 165 88
2 6:57.2 1,00 6:57 141 153 92
3 2:28.6 0,36 6:51 133 148 32
Celkem 16:05.0 2,36 6:49 141 165 212

Závod:

Kolo Time Dist Paceavg TFavg TFmax kCal
1 4:19.6 1,00 4:20 159 171 87
2 4:32.1 1,00 4:32 164 168 94
3 4:38.1 1,00 4:38 163 171 93
4 4:38.3 1,00 4:38 160 169 91
5 4:23.2 1,00 4:23 157 162 92
6 5:02.2 1,00 5:02 164 172 94
7 4:29.8 1,00 4:30 158 171 91
8 4:57.9 1,00 4:58 162 166 93
9 5:00.0 1,00 5:00 166 171 91
10 4:07.1 0,99 4:10 164 175 91
Celkem 46:08.2 9,99 4:37 162 175 917

Výklus:

Kolo Time Dist Paceavg TFavg TFmax kCal
1 6:46.3 1,00 6:46 129 135 91
2 1:33.2 0,23 6:40 134 136 22
Celkem 8:19.5 1,23 6:45 130 136 113
Příspěvek byl publikován v rubrice Sport se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

9 komentářů u 25. února – Rohálovská desítka

  1. 12honzade napsal:

    Pekny.. fakt jsi to dobre popsal, jako bych s tebou bezel. Jako matfyzak ocenuji tvoje obraty o kardinalite srdecniho tepu a ruzne pouzite zkratky:). To me opravdu doslalo!!! Urcite si priste spoupni vic dopredu:), jedes.. Ja uvidim, jestli za tyden ve Kbelich pokorim tu 45 ci treba i neco lip? At se dari! 12:)

  2. Lidka napsal:

    Přesně!!!!s těma nejmenšíma dětma!!!!mám je zrovna vyfocené a na bedně se záslušně umístil jen ten druhý klučina-co běžel sám-mimochodem docela dobře běžel-na ten věk…nevím,já být rodič,je mi trapně si tam dítko dotáhnou…notabene,že zrovna tahle maminka tam stejného kluka dotáhla i loni-samozřejmě na vítězství…někdy prostě nechápu.
    Jinak nějaké fotečky zde:
    https://picasaweb.google.com/100912792835805535027/RohalovskaDesitka2012

  3. Lidka napsal:

    tak se omlouvám,stejný klučík tam loni nevyhrál,ale dotažený byl taky:-))..je to všechno ale o rodičích-né o pravidlech,většina rodičů pokud s dítětem běží za ruku,tak běží až za těma samostatnýma…naštěstí jsou ty děti tak malý,že tomu ještě nerozumí a nemusí je to mrzet:-)

  4. Ondřej napsal:

    Lidka: Díky, přesně o tuhle kategorii a tohohle klučinu mi šlo. Pro mě je to jednoznačný vítěz, tahle fotka mluví za vše. Loni po Pečecké desítce se o tom taky diskutovalo a k ničemu se nedošlo…

    Napadá někoho co s tím?

  5. Ondřej napsal:

    12: Kbely jsou ve srovnání s tímhle lautr rovina a kromě toho ty bys měl atakovat spíš čtyřicítku než pětačtyřicítku. Díval jsem se do hitparády behej.com a jsi tam na 14. místě a za únor máš naběháno jen o 70 km míň než dao, kromě toho 4:56 min/km tréninkové tempo na patnáctce hmm, tak ať ten čas začíná trojkou. MSF!

  6. lidka napsal:

    Přesně tak…však to u té jeho jedné fotky mám napsané-že je pro mě vítěz:-))..fakt běžel suprově-je to vidět jak zvedá nohy a tatínek běžel až za ním…i když by mohl utíkat klidně před ním….moc se mi kluk líbil,však on jim to v další kategorii natře:-D…jinak co s tím???snad by mohlo stačit,kdyby se prostě nemohli držet za ruky,ne?ať s něma rodiče běží,ale vedle nich-alespoń ty na prvních pozicích….jak říkám-většina,co ty děti vedla šli prostě v pohodě,pomaličku-až za těma dětma,co běžely samy-jenže holt někteří rodiče…nedovedu si představit,že držím dítě za ruku a předbíhám s ním tohohle klučinu,kterej běží sám…

  7. Pingback: Únor – měsíční přehled | Ondřejův blog

  8. Pingback: Plány na první polovinu sezóny 2014 | Ondřejův blog

  9. Pingback: Rohálovská desítka | Ondřejův blog

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>