18. září – 1/2 maraton Zlín • Self-Transcendence Race

Půlmaraton, který pořádal ve Zlíně na Příluku Česko-Slovenský Sri Chinmoy Marathon Team (SCMT). Rozhodl jsem se vyzkoušet místní menší závod, jdu to z plného tréninku, ambice jsou dát to kolem dvou hodin, rozhodně nemíním atakovat tři měsíce starý osobák. Start plánovaný na deset hodin, prezentace od půl desáté. Doma jsem si vytisknul přihlášku a vyplnil, před půl desátou už jsem parkoval auto před Madal Balem na Příluku a hned se prezentoval. Za směšných 50 Kč jsem dostal pěkné číslo – Život, vesmír a vůbec (42). Zázemí je ve firmě Madal Bal, okruh má o něco méně než 2500 m a běžel se téměř devětkrát. Před desátou se vydáváme na start a po desáté je odstartováno, startuje nás kolem padesáti, vyloženě komorní záležitost.

Snažím se vše jistit ze zadních pozic, ale stejně první kilometr pod pět minut, to je moje tempo na pětku (možná na desítku) ale rozhodně ne na půlmaraton! Tak trochu zvolňuji, ale stejně to dost dlouho (až na osmý kilometr) držím kolem 5:20 na kilometr. Teprve potom zpomaluji, ne že by mě vyloženě docházelo, ale postupně předbíhám přepalovače a nemám tahouna, to je holt nevýhoda menších závodů. Navíc počasí moc nepřeje, dost se otepluje a fouká jihovýchodní vítr, to znamená že rovinka po silnici v průmyslové zóně je proti větru. Ještě, že v její polovině je občerstvovačka. Nicméně celou dobu držím tempo spolehlivě pod 5:40, čili se dvěma hodinama rozhodně nebude problém. Mezitím mě předbíhají o kolo (nakonec jsem od vítěze, a nejen jeho koupil dvě) a naopak já předbíhám o kolo (pocit nepoznaný).

Na devátém kilometru si šoupnu Carbonex, na občerstvovačkách si beru dva kelímky vody, jeden do sebe, druhý na sebe. Na šestnáctém kilometru si chci šoupnout druhý Carbonex, leč ouha, někde mi z kapsičky vypadnul. Ještě že to byl Carbonex a ne klíče od auta. Újma psychická je asi větší než újma reálná, nic se neděje, na občerstvovačce si holt vezmu ionťák, ale je to holt věc, kterou musím do příště vychytat. A tak kroužím a kroužím. Bohužel běžím vesměs sám, jenom v posledním kole jsem předběhnut, tak se docvaknu a trochu zrychlím. Při proběhnutí cílem nevěřím svým očím, čas 1:54:27 znamená osobák.

Organizátoři nabízejí sprchu a dokonce oběd (vegetariánský), ten mám už dohodnutý doma, tak musím protentokrát bohužel odmítnout. Trochu se ještě vyklušu, počkám na vyhlášení, abych zatleskal vítězům a jedu domů. Bylo to velmi pohodové dopoledne a děkuji tímto SCMT.

Mírný šok utrpím v úterý, když jsou zveřejněny výsledky. Skončil jsem 18. z 32, tedy kolem poloviny startovního pole. Obvykle totiž končím na konci poloviny (té druhé).

Jak mi to běželo:
Rozklus

Závod

Výklus

A odkazy na SCMT:

• Výsledky
• Fotky
• Stránky závodu