Archiv pro den: 12.2.2012

Už jsem se skoro chystal spát, ale řekl jsem si, že se ještě podívám, co je nového na spřátelených blozích. Přečetl jsem si poslední publikovaný příspěvek a začal jsem hlasovat. Až jsem dospěl k sedmnácté položce shora (možná jednodušší je čtvrtá zdola… no je to prostě ta s mým jménem) a bylo mi jasné, že hned tak spát nepůjdu, že si tohle budu dlouho zodpovídat. První, co mě napadlo, jsem napsal do titulku tohoto příspěvku. Druhý pocit byl, asi jako má ogar z kotárů, když se dostane do Vídňa a rovnou na ples v Opeře. Taková směs pýchy z toho, do jak skvělé společnosti se dostal a obavy z toho aby trapas způsobený vlastní přítomností v tak vybrané společnosti nebyl větší, než je nezbytně nutné. Pátrání po pachateli netrvalo dlouho, ale co už já teď s tím.

U trapasů i jinde platí, že čím víc se v tom šlape, tím víc to smrdí, ale potřebuji ulevit svému svědomí. Stručný úvod proč, jak a kdy jsem kdysi sepsal, tak mám na co navazovat. Jak jsem mohl s původně testovacím blogem, poté tréninkovým deníkem proniknout až do repre nominace? Nezbývá, než citovat Jar Jar Binkse It’s a longo taleo buta small part of it would be mesa… clumsy . Běhám necelé dva roky a rád jsem si četl běžecké blogy, dílem pro inspiraci, dílem pro poučení a dílem „co dělat když běží v práci common build/doma nezajímavý seriál“. A občas jsem někde něco okomentoval. A většina blogů podporuje autentizaci prostřednictvím profilu Google/Blogger. Tak jsem si ho vytvořil. Na začátku byl úplně prázdný, po čase jsem vyplnil domovskou stránku, která ukazovala (a stále ukazuje) na race reporty, což je malá až nepatrná část mého blogu. Ta o které jsem si myslel, že by mohla někoho zajímat. Není toho mnoho, zase tak moc nezávodím, ale přece jen se tam snažím něco napsat.

A pátrám dále, sherlockuji, holmesuji, vacátkuji, mulenuji, derrickuji, derivuji, sčítám, odčítám, násobím, dělím, odmocňuji, zmocňuji, přimocňuji, namocňuji, vymocňuji, kmocňuji, umocňuji, podmocňuji, přesmocňuji, a zjišťuji (© Pepa Nos), že dál to asi bylo takhle. Jeden blogger, kterého nechci jmenovat si toho všimnul a přidal si odkaz do své rubriky Kam zabloudím, co čtu… A tady došlo k drobné diskrepanci s velkými následky. Nevím, co blogspot používá (RSS?), ale feed vedl nikoli na race reporty, ale na hlavní stránku mého blogu. A tam většinou nic zajímavého není, neb jak jsem byl uvedl, co trénink, to příspěvek na blogu, který se skládal většinou akorát tak z tabulky plné nic neříkajících čísel. A teď přichází to mesa clumsy. Normální člověk by teď na pár emailů tuto diskrepanci odstranil, případně požádal úplně o odstranění svého blogu z blogu Velkého Učitele, nikoli však ajťák. A ješitný k tomu. Tak jsem prostředky WordPressu (soukromé posty et al.) začal tomu rss podstrojovat. Což se mi i celkem dařilo. Navíc mi došlo, že je občas potřeba dávat, nejen brát a začal jsem psát souvislejší příspěvky i tam, kde dříve stačila jenom tabukla plná nic neříkajících čísel. A občas jsem přidal fotku. A že třeba příští rok se zkusím etablovat ve vybrané společnosti. A dál už to znáte, prostě to jen přišlo o rok dřív.

Vím, že těch sebeomlouvajících odstavců bylo už dost, ale ajťák ve mně musí pokračovat. Jak jsem zběžně prozkoumal, tak z celé nominace je můj blog jediný, který běží na vlastním hostingu na vlastním (navíc modifikovaném, viz rubrika IT) WordPressu (pokud tomuto nerozumíte, přeskočte na poslední větu tohoto odstavce), čímž si uděluji cenu ex offo. Stejně jako platí, že na závodech se neexperimentuje, tak po reprezentační nominaci si nechávám zajít chuť na nějaké upgrady a/nebo vylepšení vlastního blogu (a že by byly potřeba) z hlediska software. No a pokud se sem nemůžete dostat, tak současná konfigurace blogu/hostingu nevydržela nápor, přéčinó čehož je vadná elektronka…

Bohužel tedy i nadále platí, že jednotlivé komentáře schvaluji per partes což zítra, bude poměrně obtížné. Vlastně tedy dnes, tento příspěvek jsem psal snad déle, než zbývajících 480 dohromady. Buďte prosím trpěliví, všechno projdu, na vše odpovím.

A pokud někomu vrtá v hlavě nadpis, tak studujte tady a tady. Jako správný lokálpatriot si nemohu nechat ujít propagaci regionu.

Sepsáno pod vlivem moravských a rakouských vín. Dokonce jsem si došel pro další sedmičku do sklepa.

No a nakonec, něco málo jsem dneska odběhal.