1. prosince – 2 míle s úsměvem

Publikováno 1.12.2012 | Autor: Ondřej

První sobota v měsíci znamená 2 míle s úsměvem. A když nejsem zrovna ve Zlíně? Tak si je zaběhnu v Praze. Běžel jsem hodně na kochačku, čas 14:28. Podrobnější report napíšu, až se dostanu k lepšímu internetu.

Aktualizováno: Tak jsem zpátky doma na lepším internetu. Po posledních dvou mílích vypadala situace v celkovém pořadí idylicky, ztráta na předchozího velká, odstup před dalším dostačující, bude stačit se v prosinci zúčastnit a bude z toho desáté místo mezi muži a jedenácté celkově. Leč člověk míní a osud a manželka mění – čeká nás prodloužený víkend u tchánů v Praze. No, za kladné body doma ta ztráta v Lívancovém poháru stojí. Musí stát. Ale zadarmo svou kůži neprodám – zaběhnu si dvě míle v Praze ve Stromovce, ať poznám, jak se běhá s úsměvem v cizích krajích.

O půl deváté prakuji u Stromovky a rozklusávám se směr start, všude už je plno běžců. Registruji se, vybírám si číslo a pokračuji v rozklusu, jinak bych asi umrznul. Účast bude evidentně velká. Po deváté hodině je odstartováno, běží se dvě kola. Nijak to nehrotím, rychlost tam stejně není, tak co. V cíli jsem za 14:28 (s přehledem nejhorší čas), oficiální výsledky zatím nejsou.

Rubriky: Sport | Štítky: , | Napsat komentář

Hodnocení sezóny 2012 – část první

Publikováno 24.11.2012 | Autor: Ondřej

V listopadu 2011 jsem dal pauzu, vypustil tempové tréninky, věnoval se svatomartinskému vínu a svatokateřinské kachně s tím, že v prosinci 2011 začnu další, v pořadí třetí, běžeckou sezónu. Měl bych asi psát o sezóně 2011/2012, ale prohlásíme prosinec 2011 za odstranitelnou singularitu/chybu měření (dle vzdělání p.t. čtenářstva) a podržíme označení sezóna 2012. Jaké byly počáteční podmínky? Dosud jsem běžel čtyři závody (jednu desítku a tři půlmaratony), osobáky 10 km 00:53:39 a půlmaraton 01:49:42. Plány pro sezónu? Zatím nic speciálního, hlavně se během bavit, ono se něco vykrystalizuje.

V prosinci 2011 jsem začal s tempovými tréninky a navyšováním objemů, situaci komplikuje krátký prosincový den. O vánocích se rozhoduji pro první test a upgrade desítkového osobáku na Štěpánském běhu. Obojí vychází nečekaně dobře 44:47 znamená posun osobáku o devět minut. Bohužel, když prosinec, tak chyba měření, bylo to asi nepatrně kratší než desítka. Bude to i odstranitelná singularita? Tím formuluji plán pro rok 2012:

  • Není třeba se bát místního běžeckého poháru, nekončím s odstupem poslední.
  • Na jaře máknout na desítce. Potvrdit 45:00 na přesně změřené trati, pokud to stlačím ještě níž, bude to ještě lepší.
  • Léto vypadá na nucenou pauzu, ale to se stejně moc běhat nedá.
  • V závislosti na letní pauze – na podzim zlepšit půlmaraton a připravit se a zkusit maraton

V lednu do toho buším podle plánu a je tady další test Hulmenská desítka. Trať je přesně změřená,ale do 45:00 trochu chybí, z reportu je vidět, že si myslím, že chyběla vůle, ale ex post bych spíš vinil počasí. -4 °C fakt nejsou podmínky pro osobák.

Začátek února je komplikován extrémními mrazy, drobný výpadek mi ale nevadí a je tady další desítkový pokus na Rohálovské desítce. Zkoušet osobák na Rohálovské desítce je blbost, teď už to vím taky, ale rozhodně to stálo za to, závodní zkušenosti lze získat jenom závoděním.

V březnu přichází nečekaný zářez. Bez jakéhokoli ladění z plného tréninku, týden po Rohálovské desítce běžím půlmaraton na osobák 1:42:34, což je proti podzimním Otrokovicím posun o sedm minut. Tím plním polovinu podzimního plánu začátkem března. (Viz též Стаханов, А. Г.) A abych nezpychnul, tak si protrpím Josefský běh

Je tu duben, na jeho začátku si dávám cvičně 2 míle s úsměvem, kde jsem chycen, ale o tom později. Dost už bylo výmluv na jaro, léto, podzim, zimu a imperialismus, Hic Rhodus, hic salta. Rhodos se koná 21. dubna v Mikulčicích při Velké Moravě. Zdaleka všechno nevychází optimálně (skupina, počasí), ale přesto zapisuji regulérní desítkový osobák 00:43:51. Čas, o kterém se mi v začátku běhání v roce 2010 ani nesnilo. Z takto skvělé formy plánuji o týden později Salašský běh u nás doma, a chci to pojmout jako inverzní duatlon, dojet si na závod na kole, odběhnout to (jde o 12 km, čili je to v lajně s mou jarní desítkovou úchylkou) a na kole zase domů. Nakonec tam nestartuji. Proč? O tom třeba příště, v hodnocení druhé části sezóny 2012.

Rubriky: Sport | Štítky: , | Komentáře: 2

Jak jsem vyhrál fotosoutěž

Publikováno 20.11.2012 | Autor: Ondřej

Ne, neobnovil jsem zatím svou fotočinnost, jde o tuhle fotosoutěž na blogu.

S topinamburem mám zajímavý zážitek z cest. Měli jsme jednání v Norsku v Oslu, všechno proběhlo nečekaně skvěle a večer se šlo na večeři. V Norsku bývá zvykem jít do nějaké lepší, ne nutně Michelinské, restaurace a tam jednotně prolítnout degustační menu, což mně plně vyhovuje. Tak jsme degustovali, jídlo skvělé, nálada ještě lepší. Společnost byla trojjazyčná – norština, francouzština a čeština, čili angličtina jako společný jmenovatel. Pokud se angličtina fakt k něčemu nehodí, je to řeč o jídle a pití, nicméně celou dobu to šlo, až jsme se dostali k teplým předkrmům. Přinesli něco, co jsme nikdo neznali, norsky to bylo jordskokk, a protože v Norsku nemají problém s angličtinou, tak jsme to dostali i jako Jerusalem artichoke. Musím se pochlubit, že jsem od začátku tušil, a když se Liv, do té doby pouze šéfka divize, projevila jako šílená zahradnice a rostlinu popsala, okamžitě jsem reagoval jako postižený manžel jiné šílené zahradnice, doplnil popis a diagnostikoval topinambur. S Liv jsme se shodli, že je to obtížný plevel v Norsku jakož i na Valachoch, což mimochodem skvěle zapadá do obrazu Haute Cuisine.

Ale pořád tu byla francouzská část, která mezi sebou neměla ani šíleného zahradníka, ani jeho rodinného příslušníka. Tak jsme zkoušeli kdeco, popis rostliny, Jeruzalémský artyčok, židovský brambor nicméně Francouzi se ten večer nedověděli, cože to jedli. Až další den při jednání jsme našli jak je to francouzsky. To je pak každá snaha marná.

Rubriky: Jídlo | 1 komentář

3. listopadu – 2 míle s úsměvem • Self-Transcendence Race

Publikováno 3.11.2012 | Autor: Ondřej

Opět pomalu dodělávám resty, zbývají už jen listopadové Dvě míle s úsměvem. Pozornému čtenáři by mohly chybět říjnové dvě míle, ale tu sobotu jsem dal přednost degustaci vín před během. Obojí stihnout nešlo.

Naprostá absence rychlosti a závodní distance dvě míle, to vypadá neřešitelně, ale kdo říká, že závod se musí běžet rychle, navíc 2 míle s úsměvem. Tak dělám preventivní opatření, aby mě něco takového ani nenapadlo. Doma zůstává závodní tričko, závodní elasťáky, místo tempových Saucony Kinvara 2 si obouvám Saucony Cohesion 5 přezdívané bačkory. Dám pořádný rozklus, počasí ideální, účast slušná, tak hrr na ně.

A skutečně, je to poměrně pomalé, kde jsou časy, kdy jsem na jaře dával první kilometr pod čtyři, dneska je to 4:10. Vadnu jako obvykle, na obvyklém místě obvyklý kukuč,

Na trati

ale v cílové rovince si všechno vynahrazuji. Domnívám se, že závodnici číslo 8 jsem utrhnul, ale ta se ke mně blíží. Tak nasazuji finiš. Takhle vyhecovaný závěr jsem tady ještě neběžel, tempo poslední dvoustovky 3:42 hovoří za vše. Spolu ještě předbíháme běžce, kteří nejsou takového závěru schopni a naštěstí je tu cíl.

Čas v cíli 13:50, celkově 23. po přepočtu rovněž 23. Velmi mě potěšil ve srovnání se zářím finiš, v nohách to ještě není, ale v hlavě už jo!

Kolo Time Dist Paceavg TFavg TFmax h+
1 4:10,3 1,00 4:10 164 175 0
2 4:27,4 1,00 4:27 175 178 13
3 4:26,6 1,00 4:27 176 179 0
4 :46,6 0,21 3:42 179 183 0
Celkem 13:50,8 3,21 4:19 172 183 13
Rubriky: Sport | Štítky: , , | Napsat komentář

27. října – Otrokovický půlmaraton – Memoriál MUDr. Josefa Podmolíka

Publikováno 27.10.2012 | Autor: Ondřej

Po příluckém půlmaratonu zbývá k vyřešení jediná otázka. Mám letošní sezónu zabalit rovnou, nebo to nějak doklepat ještě v říjnu a zabalit to dle původního plánu? Nakonec ponechávám trénink v udržovacím režimu (100 km za měsíc) s tím, že sezónu slavnostně zabalím jako loni v Otrokovicích na Podmolíkově memoriálu začátkem listopadu. Závod tento jest znám mimo dokonalé organizace i skvělou маскировкой, nicméně na webu AUTHOR TUFO TRILIFE se už koncem září objevuje pozvánka na poslední víkend v říjnu, 27. 10. v 10.30. Sláva, moje trápení bude o týden kratší.

Plán je jasný, užít si závod, čas pod 1:50 (ambiciózně i pod 1:45) půjde-li, nepůjde-li, tak přes 1:50. Plány poněkud nabourává předpověď počasí, v pátek se podívám na meteogram z Aladina pro Otrokovice:
Páteční předpověď
a nestačím se drbat na hlavě, době závodu má déšť kulminovat. Tohle vypadá spíš na ploutve a neopren, než na běžeckou výbavu. Výhodou je, že každá další předpověd může být jen lepší a skutečně, v sobotu ráno to vypadá podstatně lépe,
Sobotní předpověď
v době mého předpokládaného doběhu má déšť dokonce ustávat. Jdu do toho.

Letos toho času moc není, tak jedu poměrně na poslední chvíli. Při příchodu hlasatel hlásá, že přeměřili trať a že se to poběží bez malého asi půlkilometrového kola na začátku, tedy krátký náběh a sedm kol. Tím mám i plán, zaběhnout to pomalejším tempem rychleji než loni. Za 100 korun startovného dostávám číslo 36 a za 200 korun zálohy čip. žádné velké otálení, převléknout, rozklušu se po startu. Řeším co na sebe, je mi jasné, že na rozdíl od eliťáků se na trati zdržím, tak nakonec vítězí pohodlí nad ambicemi a beru si relativně nepromokavou cyklistickou bundu, kterou v případě zmírnění deště/vlastního přehřátí sundám. Číslo připínám na elasťáky, ty si sundávat rozhodně nebudu a přes ně nic taky nedám, neb další vrstvu nemám. Mírně mě znervózňuje konkurence, vzhledem k počasí tady moc konkurentů mít nebudu.

Je odstartováno. A skutečně, po chvíli to spolu s běžcem 34 jistíme zezadu a na obrátce prvního kola jsme už bezpěčně poslední. Naštěstí nás nepronásleduje žádná sanitka. Tak si pěkně běžíme, zodpovědně se střídáme v udávání tempa čela závodu (toho zadního čela). Ale není tak zle, ve třetím kole předbíháme jednu štafetu a přední čelo nás bere o kolo, tak to nevypadá tak blbě. Dávám Carbonex, několikrát řeším, že bych tu bundu mohl sundat, ale při průběhu cílem se vždycky rozprší, tak si ji nechám. V závěru pátého kola řeším dilema, vychází to, že bych cílem probíhal současně s finišujícími vítězi, takže buďto trochu zrychlím, a nedostanu dvě kola, nebo trochu zpomalím a vychutnám si souboj nejlepších v cílové rovince naživo. Volím za bé.

V cíli (někteří)
Fotka stojí za popis. Uprostřed číslo 27 Přema Žaludek, jinak vítěz závodu v cíli, vpravo půlka Petra Vabrouška, druhý v pořadí v cíli. Vlevo moje občerstvující se maličkost, ještě dlouho ne v cíli, ještě půl hodiny = dvě kola do cíle.

Druhý Carbonex už nedávám, rozhoduji se při tomto tempu důvěřovat svému sádlu a v pohodě závod dokončuji. Oficiální čas 1:47:57 tedy jen o minutu pomaleji než na Příluku za značně horších podmínek a v podstatně větší pohodě, tentokrát jem nepřepálil. Znamená to 36. místo z 42 startujících (včetně štafet), v kategorii M49 osmý z osmi, o parník za sedmým. Já to říkal, že dneska nebudu mít konkurenci.

Vrátit čip, nafasovat stravenku na párek a rychle vyklusat. Vyklusat jdu na tartan a skutečně dle předpovědi v tuto chvíli na chvilku déšť ustává. Po výklusu rychle osprchovat, dneska ta teplá voda přijde k duhu, sníst zasloužený párek a s pocitem dobře odběhnutého závodu, navzdory elementálům, domů.

Svou účast už jsem zhodnotil, ještě pár slov k závodu. Organizace je skvělá, čipy, křižovatky jištěné dobrovolníky, rychlá trať (letos snad i přesně změřená), podpora radnice, to přece musí být běžců jako máku. Ale není. Letos se podepsalo počasí, ale ani loni to nebyla hitparáda. Jak jsem byl psal, závod byl dlouho v ilegalitě, nebyl například ani v Domanského Termínovce, neobjevil se ani na behej.com. Ano, jak jsem pochopil, měl svoji facebookovou stránku, nakonec se objevil na bezvabeh.cz, ale stejně kandiduje na titul nejutajenější závod (aka Půlmaraton Na mýtince).

Tímto končím svou třetí běžeckou sezónu, v listopadu trochu vydechnu a v prosinci do toho doufám zase začnu bušit. Hodnocení sezóny bude následovat.

Závod:

Kolo Time Dist Paceavg TFavg TFmax h+
1 1:03,1 0,21 4:59 138 157 0
2 4:56,5 1,00 4:56 161 168 4
3 5:03,0 1,00 5:03 163 166 0
4 5:05,7 1,00 5:06 161 164 7
5 5:05,8 1,00 5:06 160 164 7
6 5:09,1 1,00 5:09 160 164 0
7 5:12,0 1,00 5:12 160 163 6
8 5:01,2 1,00 5:01 160 164 7
9 5:04,8 1,00 5:05 162 165 0
10 5:08,0 1,00 5:08 159 162 9
11 5:13,2 1,00 5:13 158 162 7
12 5:19,1 1,00 5:19 156 159 0
13 5:16,6 1,00 5:17 156 159 6
14 5:07,0 1,00 5:07 156 158 8
15 5:13,0 1,00 5:13 157 161 0
16 5:13,9 1,00 5:14 157 161 4
17 5:15,1 1,00 5:15 156 158 5
18 5:12,0 1,00 5:12 158 161 0
19 5:18,7 1,00 5:19 157 163 6
20 5:03,5 1,00 5:03 159 162 7
21 5:07,7 1,00 5:08 159 166 0
22 4:04,0 0,86 4:44 163 170 6
Celkem 1:48:12,7 21,07 5:08 159 170 90
Rubriky: Sport | Štítky: , , , | Napsat komentář